Až dosud Pentagon zákaz telefonátů zdůvodňoval "bezpečnostními ohledy".
Vězni, kteří pobývají 22 hodin denně v izolaci, tak měli kontakt s vnějším světem jen prostřednictvím pošty, kterou na základnu doručují jejich právníci či Červený kříž. Zavolat si mohli jen výjimečně, většinou při úmrtí v rodině.
To by se nyní mělo změnit. "Chceme jejich situaci zlepšit," vysvětlil CNN mluvčí Pentagonu Jeffrey Gordon. Zatím ale není známo, kdy Pentagon s telefonáty začne, jak budou časté či kteří vězni je budou moci využívat. "Teprve na tom pracujeme," upřesnil mluvčí věznice Ed Bush.
"Kredit" pro volání domů ale zřejmě nebude nijak závratný. Podle neoficiálních informací právničky Candace Gormanové, která zastupuje jednoho zadržovaného, budou prý vězni moci mluvit se svými blízkými hodinu každého půl roku.
Část obhájců krok vlády uvítala. "Jejich život by nyní mohl být méně bolestný," řekl například profesor práva Mark Falkoff, který má na starosti sedmnáct vězňů.
Jeden z jeho klientů má šestiletou dceru, ale nikdy s ní nemluvil. "Upřímně řečeno, nevím, zda mu telefonát s ní pomůže z deprese, nebo zda se z toho prostě zhroutí," konstatoval Falkoff.
Jiní jsou ale vůči vstřícnému kroku Pentagonu skeptičtí. "Uvěřím tomu ve chvíli, kdy to uvidím," reagoval Wells Dixon, právník newyorského Centra pro ústavní práva, které zastupuje mnoho vězňů.
Podle kritiků je záměr ministerstva obrany pouhou snahou zlepšit image věznice. K jejímu uzavření vyzývá americkou administrativu řada zemí i amerických politiků.
. GUANTÁNAMOAmeričané přistoupili ke zřízení věznice na jihovýchodě Kuby po teroristických útocích z 11. září 2001. Nyní zde zadržují asi 275 lidí podezřelých z vazeb na teroristickou síť Al-Kajda či afghánské radikální hnutí Taliban. Obhájci lidských práv požadují uzavření Guantánama kvůli délce věznění, kvůli tomu, že většina zadržovaných nebyla dosud obžalována a také proto, že Washington vězně označuje za "nepřátelské bojovníky" a odpírá jim práva, jaká mají podle ženevských konvencí váleční zajatci. |
