Píše se 12. října 2000. Záložníci izraelské armády seržant Vadim Noržič a desátník Josef Avrahami, v civilu prodavač a řidič kamionu, míří na vojenskou základnu u izraelské osady Bejt El na Západním břehu, kde mají toho dne nastoupit službu. Jedou Avrahamiovým osobním autem.
Ani jeden z mužů do oblasti nejezdil často a rychle ztratili přehled o tom, kde přesně jsou. V cestě jim nakonec stanul zátaras před Ramalláhem. Ačkoli je policisté Palestinské samosprávy mohli otočit a poslat pryč, místo toho je zadrželi a převezli na policejní stanici na okraji města.
V Ramalláhu se shodou okolností v tu samou dobu konal pohřební obřad za palestinského mladíka, kterého několik dní předtím zabila izraelská armáda. V posledních týdnech se ve městě odehrálo mezi izraelskými silami a Palestinci už několik násilných střetů, při nichž přišla o život asi stovka obyvatel. Atmosféra na Západním břehu byla extrémně napjatá.
Mezi účastníky pohřbu se zpráva o zadržení vojáků rychle rozkřikla spolu s fámou, že muži jsou izraelští agenti v utajení. Před policejní stanicí v el-Birehu se začali srocovat stále více rozhněvaní lidé. „Dejte nám je, chceme jejich smrt,“ řval o chvíli později už tisícihlavý dav.
Výsadkáři u Zdi nářků. Moment izraelského triumfu fotografovi znárodnili |
Izraelská rozvědka o zatčení mužů věděla během patnácti minut, podle listu The Jerusalem Post ale vyloučila záchrannou operaci s tím, že v oblasti je silná přítomnost bezpečnostních sil Palestinské samosprávy. Domnívala se, že situaci zvládnou, a nechtěla přilévat olej do ohně.
Jenže zatímco před policejní budovou burácela krvežíznivá masa, uvnitř se nacházelo pouze jednadvacet příslušníků palestinských bezpečnostních sil, a to včetně úředníků a kuchařů. Zbytek policistů v Ramalláhu dohlížel na průběh pohřební ceremonie.
„Nejstrašnější věc, jakou jsem kdy viděl“
Události nabraly rychlý spád. Ačkoli se palestinští strážníci snažili davu v průniku na stanici zabránit – třináct z nich bylo zraněno – nemohli vzdorovat dlouho. Rozzuřený zástup vtrhl dovnitř, proklestil si cestu k oběma Izraelcům a začal do nich bodat a mlátit vším, co bylo po ruce.
K výtržníkům patřil i dvacetiletý Azíz Salha. Také on do Izraelců svíjejících se na podlaze kopal a bodal, načež vystrčil z okna policejní stanice ruce zbrocené židovskou krví. Od davu venku si vysloužil hlasité ovace. „Alláhu akbar!“ radovali se Palestinci neskrývaně. Hrůzný moment zachytili pracovníci italské televizní společnosti Mediaset.
Tím ale běsnění neskončilo. Palestinci těla obou vojáků vyhodili z oken, zohavili, zapálili a odvlekli na náměstí Al-Manara v centru města.
Sama proti těžkooděncům. Sveřepá osadnice ukázala vášně bojů o Svatou zemi |
Na místě byl tehdy i britský fotograf Mark Seager. V Ramalláhu měl nafotit pohřeb, ocitl se ale v centru lynčování. „Viděl jsem, jak táhnou něčí tělo za nohy, jeho spodní část hořela, horní byla prostřílená. Hlavu měl rozbitou na kaši. Pomyslel jsem si, že je to asi voják, protože jsem viděl zbytky khaki kalhot a bot. Byl mrtvý, ale oni ho pořád šíleně mlátili, kopali mu do hlavy. Byli jako zvířata,“ popsal později listu The Sunday Telegraph.
Scénu se Seagerovi zachytit nepodařilo. „Snažil jsem se, ale ostatní do mě strkali, jeden muž mi poté vytrhl fotoaparát a rozmlátil ho o zem. Byl drahý, v tu chvíli mi to ale bylo jedno, bál jsem se o život. Dav vypadal stále rozzlobenější a dokola křičel Alláhu akbar,“ konstatoval.
Palestinci podle něho těla Izraelců táhli ulicemi města jako trofej. „Byla to ta nejstrašnější věc, jakou jsem kdy viděl, a to jsem dělal reportáže z Konga nebo Kosova. Nikdy na to nezapomenu. Byla to tak neuvěřitelná nenávist a zloba, že lidem křivila tváře,“ dodal Seager.
Vraha Izrael nakonec vyměnil
Také palestinská policie se pokusila přítomným novinářům záznamy zabavit, ale neuspěla. Video lynčování vyvolalo v Izraeli šok a vedlo k odvetným opatřením proti cílům Palestinské autonomie na Západním břehu a v Pásmu Gazy. Mimo jiné proti policejní stanici, kde se incident odehrál, sídlům militantních palestinských organizací Tanzim a Brigád mučedníků Al-Aksá nebo rozhlasové stanici Hlas Palestiny.
Došlo také na muže ze slavného snímku – izraelská armáda Salhu v roce 2001 dopadla a soud ho za Noržičovu vraždu poslal na doživotí za mříže. Ve vězení skončilo také dalších sedm přímých účastníků lynče. Salha se z něho nicméně dostal už v roce 2011, a to v rámci dohody o propuštění uneseného izraelského vojáka Gilada Šalita.
Podle deníku The Times of Israel Salha u soudu vysvětlil, že Palestinci v Ramalláhu „šíleli po krvi“. „Chtěli jsme vidět krev. Vstoupil jsem do místnosti na stanici a na podlaze u dveří jsem viděl ležet izraelského vojáka. V zádech měl u pravého ramene zabodnutý nůž. Vzal jsem ho a dvakrát nebo třikrát ho bodl do zad, zatímco ho ostatní kopali. Poté jsem ho uškrtil,“ konstatoval.
„Viděl jsem, že mám ruce zalité krví, stejně jako košili. Tak jsem přistoupil k oknu a mával rukama na lidi, kteří byli na dvoře,“ dodal Salha.
Kauza na Oscarech
Vzpomínky na lynč v hlavním městě Palestinské samosprávy zůstávají stále živé. V minulém týdnu ho nicméně Izraelcům znovu připomněla nepravděpodobná událost – předávání Oscarů. Někteří z účastníků ceremonie si totiž připnuli odznaky s červenou dlaní, jimiž požadovali příměří v současné válce mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy.
Podle izraelské vlády a dalších kritiků jde ale právě o symbol lynče v Ramalláhu. „Těm, kteří si na Oscarech připnuli odznak s červenou rukou – každému Izraelci se vybaví lynč dvou vojáků Palestinci v roce 2000. Vrazi si smočili ruce v krvi svých obětí a oslavovali jejich vraždu. To nepodporujte,“ napsal mluvčí izraelské vlády Ofir Gendelman na síti X.
To those who wore the red hand pin at the #Oscars:
This is what every Israeli and Palestinian thinks of when he sees a red hand: the lynching of 2 Israelis by Palestinians in 2000 in a police station.
The murderers drenched their hands in their victims' blood, celebrating… https://t.co/OpUWpOK5lA https://t.co/d8Keq5yf0j
„Spona s červenou rukou je groteskním symbolem vražedné nenávisti k Židům. Původ tohoto odznaku je symbolem krvežíznivosti, který je součástí islamistické agendy,“ uvedla Brooke Goldsteinová, šéfka organizace Lawfare Project bojující za lidská práva po celém světě.
Organizace Artists4Ceasefire (Umělci za příměří), jež za odznaky stojí, ale podle stanice Fox News tvrdí, že jejich posláním je zmírnit ztráty na obou stranách a postavit se za „společné lidství“.
„Červené pozadí odznaku symbolizuje naléhavost výzvy k záchraně životů. Oranžová ruka vyjadřuje krásné společenství lidí ze všech prostředí, kteří se spojili na podporu lidskosti. Srdce, jež je uprostřed ruky, je výzvou, aby nás vždy vedlo srdce a láska,“ uvádí organizace na svém webu.
Billie Eilish na Oscarech (Los Angeles, 10. března 2024)
