INFOGRAFIKA:
Kdo získal cenu za mír
"V mém životě se mnoho nezmění, cena je ale důležitá pro mou práci," řekla agentuře AFP, která ji telefonicky zastihla v jejím pařížském bydlišti.
Ebadíová vystudovala práva, v letech 1975 až 79 působila jako předsedkyně městského soudu v Teheránu. Patřila k prvním soudkyním v zemi.
Po islámské revoluci v roce 1979 musela svůj post opustit. Několikrát byla vězněna. Nyní působí jako právnička a vyučuje na univerzitě v Teheránu. Je také autorkou řady odborných publikací.
Ebadíová usiluje o nové pojetí islámského práva, které by respektovalo lidská práva, rovnost před zákonem, svobodu vyznání a projevu. Za nejlepší způsob řešení problémů považuje dialog. Prosazuje nenásilí.
|
VÁCLAV HAVEL O VÝSLEDKU |
|
"Já už jsem blahopřál dámě, která cenu dostala. Vždy jsem zastával názor, že cena má především posílit ty, kteří se sami dobrovolně angažují za lidská práva a spravedlnost, za rovnoprávnost a lidskou důstojnost, což je zřejmě i její případ. Považuji to za velmi dobrou volbu." Na otázku, jak prožívá, že cenu opět nedostal, Václav Havel odpověděl: "Opravdu to neberu jako soutěž v baseballu. Být navrhován a cenu nedostávat, na to jsem zvyklý. Vzpomínám si, že poprvé jsme byl navržen v roce 1982, když jsem byl ve vězení na Borech. Dokonce by bylo v rozporu s mým přesvědčením o smyslu a poslání ceny, kdybych ji byl dostal v době prezidenství. Prezidenti jsou za to placeni, aby usilovali o mír." |
Jako muslimka si nemyslí, že by demokracie byla v rozporu s principy islámu. Nobelův výbor ocenil, že hájí demokracii navzdory rizikům, která jí to přináší. Výbor rovněž připomněl, že jde o první Nobelovu cenu pro Írán.
Havel zůstával klidný
Odborníci i bookmakeři tipovali za horké favority papeže a Václava Havla. Toho dění v Oslu neznervózňovalo. "Pan Havel se domnívá, že cenu dostane někdo jiný," řekl v předvečer Martin Vidlák z kanceláře exprezidenta. - více zde
Letos bylo v mírové kategorii nominováno 165 uchazečů, mimo jiné zpěvák skupiny U2 Bono, íránský disident Hášem Aghadžarí, francouzský prezident Jacques Chirac či bývalý šéf zbrojních inspektorů OSN v Iráku Hans Blix.
Nechyběly ani instituce, například Mezinárodní agentura pro atomovou energii a Evropská unie. - více zde
Cenu dostalo jen deset žen
Ve světě se pravidelně rozdává několik set mírových cen. Sotva je ale některá z nich tak prestižní i kontroverzní jako Nobelova.
|
LETOŠNÍ LAUREÁTI |
| literatura |
| lékařství a fyziologie |
| fyzika |
| chemie |
| ekonomie |
Na seznamu oceněných je už sto jedenáct jmen jednotlivců a organizací. Pouze deset z nich - včetně toho letošního - patří ženám, například Matce Tereze či perzekvované barmské bojovnici za lidská práva Do Aun Su Ťij.
Během válek se cena nedávala
Seznam laureátů poměrně věrně odráží historii 20. století. V prvním desetiletí dominují aktivisté mírového hnutí. Během světových válek zůstala kolonka osmkrát prázdná. Na sklonku obou konfliktů byla oceněna práce Červeného kříže.
V meziválečných dekádách se prosadili propagátoři mezinárodní spolupráce ve Společnosti národů. Po druhé světové válce se pozornost akademiků přesunula k problematice lidských práv, boji za demokracii a obtížím třetího světa.
Zatímco o zásluhách oceněných fyziků, chemiků či biologů pochybuje málokdo, některá jména ze seznamu "mírových laureátů" vzbuzují rozpaky. Vyznamenání Jásira Arafata bude ceně ještě dlouho ubírat na váze.
 Nobelovu cenu za mír získala šestapadesátiletá íránská bojovnice za lidská práva Širin Ebadíová. (10. října 2003) |
