(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Nizozemsko má prvního genderově neutrálního občana

  • 124
Narodila se dvojpohlavní, vyrostla jako chlapec a ve svých čtyřiceti letech se nechala přeoperovat na ženu. Leonne Zeegersová se před týdnem stala prvním nizozemským občanem, kterému soud udělil právo neidentifikovat se ani jako žena, ani jako muž. Zákonodárci museli uznat existenci třetího genderu.

Leonne Zeegersová se narodila oboupohlavní. Její katoličtí rodiče ji nechtěli nechat operovat a vychovali ji jako chlapce Leona. „Tehdy to nebyl problém, protože jsem měla sílu, všichni mě brali jako kluka a nikdo neměl potřebu zkoumat, co mám mezi nohama,“ řekla během rozhovoru pro The Guardian. Jako chlapec se však necítila, chtěla být jako její sestry.

Oboupohlavnost

  • Dvojpohlavnost je vzácná anomálie, při které má jedinec od narození mužské i ženské pohlavní znaky. 
  • Dětí, které se narodí jako hermafroditi, je až 1,7 procenta. Stejný poměr dětí se údajně narodí se zrzavými vlasy.
  • V roce 2013 přijala Austrálie jako první země zákon, který zahrnuje oboupohlavnost jako důvod, na jehož základě je zakázané někoho diskriminovat. 

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva

Okresní soud v Limbergu na jihu Nizozemska minulé pondělí rozhodl, že přestože byla Zeegersová vychována jako chlapec a v roce 2001 podstoupila chirurgický zákrok, aby se z právního hlediska mohla považovat za ženu, „její osobnost je genderově neutrální, jelikož se necítí být ženou ani mužem.“

Soudní proces trval dva roky a Zeegersová musela dodat mimořádné množství důkazů, včetně podrobných anatomických fotografií.

Zeegersová pracovala jako zdravotní sestra, pojišťovací agent a donedávna také jako BDSM (bondage, discipline, sado-maso) společnice. V minulosti byla vrcholovou sportovkyní a v devadesátých letech se účastnila plaveckých soutěží, které ji mohly dostat až do národního mužského olympijského týmu. 

Ve čtyřiadvaceti letech se Zeegersová vdala za ženu a stala se otcem. Přestože se po osmi letech manželství rozpadlo, se svým synem stále udržuje blízký vztah.

Když jí bylo třicet pět let, rozhodla se, že procestuje svět, pozná víc lidí jako je ona a lépe tak porozumí i sama sobě. Když se po pěti letech vrátila, psychoterapie jí pomohla uvědomit si, že potřebuje změnu. „V pár týdnech se ze mě stala žena,“ říká.

Jelikož během posledních sedmnácti let žila jako žena, mluví o sobě raději v ženském rodě než v bezpohlavním „ono“ nebo „oni“. Říká však o sobě, že je „nejasného pohlaví“. „Mám pravá prsa i hebkou pokožku, nemám vousy a neberu žádné hormony, ale je mi padesát sedm let. Žila jsem na obou stranách; někdy se cítím jako muž, někdy jako žena, a někdy necítím vůbec nic,“ sdělila The Guardian.

Soudním vítězstvím to pro ni ovšem nekončí. Zeegersová doufá, že její případ vyvolá ve společenském a právním ohledu dominový efekt. Zatímco soud podle ní v jejím případě uznal třetí gender pouze na základě vrozených pohlavních znaků, na určování vlastní identity podle toho, jak se člověk sám cítí, se ještě úplně nedostalo. „Pohlaví je mezi nohama, gender určuje, jak se cítíte. Podle mě je tělo jenom schránka, ve které gender přenášíme.“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video