Děti všech občanů unie, kteří pracují ve spolkové republice, mají zatím nárok na měsíční přídavek 192 eur (5 126 korun), a to nejméně do věku 18 let. Od třetího dítěte se navíc výše přídavku o něco zvyšuje.
Přídavky podle únorových čísel pobírá i 184 655 cizinců, jejichž děti ale v Německu nežijí. A právě to se ministru financí Wolfgang Schäublemu a po dnešním hlasování také celé německé vládě nelíbí. Do budoucna chce kabinet přídavek v takových případech přizpůsobit skutečným nákladům v zemi původu. V případě Poláků, jichž se to týká nejčastěji (86 987 případů), by se měsíční přídavek na dítě snížil na 97 eur (2 590 korun).
Velmi podobně by nejspíš vypadal přídavek na děti Čechů. Předloni na ně přídavek v Německu pobíralo 7 700 rodičů, i když jejich děti žily v Česku. Schäuble počítá s tím, že by omezení přídavků vedlo k úsporám ve výši 160 milionů eur ročně (4,3 miliardy korun).
Aby k tomuto kroku mohlo Německo sáhnout, je třeba změnit legislativu EU. Ta sice s takovou možností počítala v rámci dohody s Británií z loňského roku, po rozhodnutí občanů ostrovní země o vystoupení z osmadvacítky ale tato dohoda padla.
Dnešní usnesení německé vlády proto konstatuje, že jakmile bude změněno evropské právo, předloží kabinet návrh zákona, který povede ke zkrácení přídavků.
