Kancléřka znovu připustila, že její kabinet udělal v migrační politice chyby. Chybou ovšem podle ní nebylo, že se Německo rozhodlo pomoci uprchlíkům, kteří to potřebovali, ale to, že se spolková vláda nezajímala dostatečně brzy o země a regiony původu uprchlíků a migrantů.
Merkelová vyjádřila také politování nad tím, že se nedaří dosáhnout pokroku v uznávání některých zemí původu za bezpečné. To by usnadnilo deportace odmítnutých žadatelů o azyl.
Kritici Merkelové ale její vládě zazlívají, že vůbec dovolila, aby do Německa od roku 2015 přišlo přes milion migrantů ne vždy jasné totožnosti. Protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) za to chtěla Merkelovou soudit.
Chemnitz, jenž je vzdálen dvacet kilometrů severně od českých hranic, navštívila kancléřka poprvé od demonstrací, které ve městě na přelomu srpna a září vyvolala smrt pětatřicetiletého Němce. Z jeho zabití jsou podezřelí tři žadatelé o azyl z Iráku a Sýrie. Protesty, které následovaly po tomto činu, provázely i neonacistické projevy, napadání přistěhovalců a antisemitské útoky.
Kancléřka v debatě se čtenáři saského listu vyjádřila pochopení pro rozčílení místních obyvatel, které ale podle ní není omluvou pro páchání trestných činů na demonstracích extremistů.
Před návštěvou kancléřka čelila kritice, že do saského města přijela pozdě. V debatě se výčitkám bránila. Zvažovala prý dlouho, kdy bude vhodný moment do města zavítat a to i vzhledem k tomu, jak její osobnost společnost polarizuje.
Nakonec se rozhodla, že do Chemnitzu nepojede v rozjitřené atmosféře a vyčká. Cílem její páteční návštěvy města je podle Merkelové zjistit, jak mohou centrální úřady přispět k tomu, aby nebyl Chemnitz trvale ve špatném světle.
Východní Němci a zvlášť Sasové mají totiž podle kancléřky řadu důvodů být na sebe pyšní. Měli by proto vystupovat sebevědoměji, uvedla Merkelová, která sama vyrůstala v bývalém východním Německu. S rodinou tam odešel její otec, evangelický kněz, který si vysloužil přezdívku „rudý pastor“.
29. října 2018 |
