Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří požadovali zřízení chalífátu, vyvedly Němce z klidu. Zřízení islámské teokracie by v podstatě znamenalo popření německého státu.
Ještě výbušnější se ale mnohým zdá způsob, jak chabě na demonstraci reagovali němečtí politici. Už dopředu rezignovaně prohlásili, že protest nešlo zakázat.
Odkazovali na svobodu shromažďování. A německá veřejnoprávní televize zpočátku o bezprecedentním protestu ani neinformovala, přestože její hamburská redakce to měla k rozvášněné arabské ulici, skandující „Alláhu akbar“, jen pár stovek metrů.
Tato laxnost kontrastuje s tím, jak vehementně postupují německé úřady třeba v kauze „říšských občanů“, tedy spolku zmatených pravičáckých důchodců, kteří údajně chystali v Berlíně převrat.
Jen za loňský rok přišlo do Německa 461 000 lidí, většinou z muslimských zemí. Opakují svůj příběh o tom, že jsou marginalizovaní a utlačovaní.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
