Německo a Francie se semknou v diplomacii, obraně, ekonomice i školství

  • 813
Německo a Francie prohloubí spolupráci v zahraniční politice, obraně, hospodářství, školství a při integraci příhraničních regionů. Počítá s tím smlouva, kterou v západoněmeckých Cáchách podepsali německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem je i vybojovat Berlínu křeslo stálého člena Rady bezpečnosti OSN.

Německo a Francie nově zřizují společnou obrannou a bezpečnostní radu. Užší má být i spolupráce v oblasti hospodářství, kde se počítá s harmonizací práva, zřízením rady hospodářských expertů a postupným vznikem jednotného hospodářského prostoru. 

V oblasti školství budou obě země usilovat o větší propojení vzdělávacích systémů či zvýšení počtu žáků a studentů, kteří se učí jazyk druhého státu. Vznikat mají společné vědecké iniciativy. 

Smlouva počítá se zřízením společného fondu, z něhož budou podporovány občanské iniciativy nebo partnerství měst v obou zemích.

Dohoda má také zjednodušit život lidem v okolí společných hranic, třeba lepším propojením zdejších silnic a železnic. V obou státech vznikne výbor pro přeshraniční spolupráci. 

Další body 16 stránkové smlouvy, která má celkem 28 článků, se týkají například boje proti terorismu, klimatických otázek a energetické politiky nebo rozvojové politiky vůči Africe. 

Merkelová s Macronem navazují na Adenauera s de Gaullem

Podle Macrona obě země takzvanou Cášskou smlouvou otevírají novou kapitolu spolupráce. Merkelová dnešek označila za důležitý den německo-francouzského přátelství. 

Siamská dvojčata Francie a Německo. Spojí politiku, ekonomiku i vodovody

„Obnovujeme základ našeho vztahu,“ poznamenala šéfka německé vlády v narážce na to, že podepsaná dohoda navazuje na Elysejskou smlouvu, v níž se přesně před 56 lety k těsné spolupráci svých zemí zavázali jejich tehdejší představitelé Konrad Adenauer a Charles de Gaulle. 

„Myslím, že by byli hrdí na to, že ta smlouva dodnes trvá a vzkvétá,“ poznamenal Macron k dohodě z roku 1963, která byla klíčová pro poválečný vývoj německo-francouzských vztahů. 

Rozšíření tehdejší smlouvy je podle Merkelové nutné, protože „žijeme ve zvláštních časech“, které vyžadují nové a rozhodnější odpovědi. Stejně jako Macron přitom zmínila výzvy, které představuje oslabení dosavadního mezinárodního řádu, klimatické změny nebo vystoupení Británie z Evropské unie. „V tomto světě a v této Evropě musí Německo a Francie přijmout zodpovědnost a ukázat cestu,“ vyjádřil své přesvědčení francouzský prezident.  

Němci chtějí spolurozhodovat v Radě bezpečnosti OSN

Smlouva, jejíhož podpisu se na Cášské radnici zúčastnil také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, si klade za cíl mimo jiné posílit schopnost Evropy jednat samostatně v zahraniční a bezpečnostní politice. Berlín a Paříž zároveň slibují, že se zasadí o posílení a prohloubení hospodářské a měnové unie. 

Francouzi a Němci končí s EU, píše v komentáři exprezident Klaus

Záměrem je i prosadit Německo za nového stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Berlín by pak mohl v tomto orgánu výhledově získat i právo veta, kterým zatím disponují pouze Francie, Británie, USA, Rusko a Čína.  

Do Rady se ale snaží protlačit i řada dalších, zejména neevropských států, například Indie, Brazílie a Jihoafrická republika. Vleklá jednání o reformě OSN dosud jasnou shodu nepřinesla. 

„Práce podpisem nekončí, smlouva se musí naplňovat den za dnem,“ zdůraznila Merkelová na ceremonii, během níž zazněly hymny Německa, Francie i Evropské unie. „Po smlouvě musejí následovat činy,“ podotkl ve stejném duchu Macron, proti němuž před radnicí protestovalo přes sto členů sociálního hnutí žlutých vest. 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video