Vyšetřovatelé stále pracují s několika variantami. Možná šlo o osaměle jednajícího pachatele, jemuž se třeba blížilo vyhoštění. Vyloučeno také není, že byl zdrogovaný. Ve hře zůstává i verze, že se jednalo o útok s islamistickým pozadím, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Dítě vlak zabil, takže Eritrejec by měl být obviněn z vraždy a z pokusu o vraždu, za což by mu hrozilo až doživotní vězení. V úterý má být předveden před vazebního soudce.
Švýcarská policie potvrdila, že podezřelý žil v kantonu Curych a před několika dny přijel vlakem z Basileje do Frankfurtu. Má eritrejské občanství a povolení k trvalému pobytu ve Švýcarsku, kde žije od roku 2006. Je ženatý a má tři děti, uvedl německý magazín Focus. Zraněná čtyřicetiletá matka a její mrtvý osmiletý syn měli německé občanství a s útočníkem se neznali.
Od minulého týdne po Eritrejci pátrala švýcarská policie kvůli tomu, že napadl nožem sousedku. Podle ní trpěl psychickými problémy, kvůli kterým byl na nemocenské.
Zločin na hlavním nádraží ve Frankfurtu otřásl očitými svědky, někteří se zhroutili a více než tucet z nich kvůli prožitému šoku hospitalizovali. Železniční společnost Deutsche Bahn zřídila zvláštní linku, kde svědkové mohli získat psychologickou pomoc.
Eritrejec se ještě pokusil srazit na trať osmasedmdesátiletou ženu. Ta však vyvázla jen s šokem a poraněným ramenem, informoval s odvoláním na frankfurtské státní zastupitelství deník Frankfurter Rundschau.
Němci se přou, jak na zločin reagovat. Část vládních politiků volá po dalších bezpečnostních opatřeních, podle jiných ale při ztrátě elementární lidskosti nepomohou. Opoziční protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) vidí kořen problému v otevření hranic.
Vláda nechce měnit imigrační politiku
Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer z vládní Křesťansko-sociální unie (CSU) označil smrt chlapce za „chladnokrevnou vraždu“. Na tiskové konferenci, kterou kvůli případu svolal, požadoval více policistů v ulicích. Chce také více bezpečnostních kamer a další „technická řešení“, která by přispěla k většímu pocitu bezpečí nejen na nádražích.
Eritrejec se přiznal k vraždám ve švédském obchodě, čekalo ho vyhoštění |
Podle Seehofera Eritrejec dlouho platil za příklad úspěšné integrace, pracoval a měl rodinu. Před několika dny ale nožem ohrožoval svou sousedku, škrtil ji a následně zamknul a utekl. Švýcarská policie po něm vyhlásila pátrání, nevydala na něj ale evropský zatykač. Eritrejec následně přicestoval do Německa.
Seehofer zdůraznil, že Eritrejec žil ve Švýcarsku legálně a legálně přijel i do Německa. Nevidí proto důvod, proč by měl z tohoto případu vyvodit nějaké důsledky v oblasti imigrační a pobytové politiky.
Seehofer přerušil svou dovolenou, aby se mohl případu blíže věnovat. Uvedl, že je „hluboce rozrušený“ a „co nejostřeji odsuzuje tento hrozný čin“. Slíbil, že pachatel bude pohnán k odpovědnosti „všemi právními prostředky“.
Spolkové zemi Hesensko, kde Frankfurt leží, nabídl „jakoukoliv podporu,“ například ze strany federální policie. Svolal také rozhovory se šéfy bezpečnostních úřadů. Podle agentury DPA na nich měly být diskutovány i útoky vůči představitelům krajně levicové strany Levice, bombové hrozby vůči mešitám a nedávný rasistický útok na Eritrejce v hesenském Wächtersbachu.
„Mezera v lidskosti“
Dopravní expert vládní sociální demokracie (SPD) Martin Burkert kritizoval nedostatečný dohled na nástupištích. Na nádražích je podle něj málo federálních policistů.
Napětí v Německu roste. Ve Wismaru zbili Syřana, v Sonderhausenu Eritrejce |
Předsedkyně Konference ministrů dopravy Anke Rehlingerová (SPD) ale zpochybnila, že lze podobným zločinům zcela předejít nějakými bezpečnostními opatřeními. Případ podle ní neodhalil „bezpečnostní mezeru,“ ale „mezeru v lidskosti“.
Místopředseda AfD Georg Pazderski míní, že spolková vláda a mnohá média se snaží zamaskovat pravé příčiny „bestiálního případu“. Ten podle něj zkouší vydávat za jeden z mnoha násilných činů, které se zaměřují i na cizince nebo přívržence levice.
Přitom zamlčují, že „každodenní bezpečnost našich žen a dětí začíná ochranou našich hranic“. Ta je podle AfD zanedbaná a případ z Frankfurtu musí vést k „okamžitému zastavení této nezodpovědné bezpečnostní politiky“.
Lidé mezitím na nástupišti číslo sedm pokládali květiny, svíčky a plyšové medvídky. Večer se má na nádraží konat veřejná pietní akce.
Podobné útoky z minulosti mířily také na ženy
Podobný případ jako ve Frankfurtu se stal 20. července ve městě Voerde v Severním Porýní-Vestfálsku, kde osmadvacetiletý muž před projíždějící vlak shodil čtyřiatřicetiletou ženu. Také ona následkům svých zranění podlehla.
I v tomto případě se policie domnívá, že oběť a pachatel, který čelí obvinění z vraždy, se neznali. Podezřelý se sice narodil v Německu, ale národností je Srb a má i srbské státní občanství.
V říjnu 2016 skopl v noci mladý Bulhar v berlínském metru ze schodů nic netušící šestadvacetiletou ženu, která si zlomila ruku a poranila hlavu. Na záběrech bezpečnostních kamer je útočník s cigaretou a lahví piva. Zatčen byl v prosinci 2016.
Při požáru azylového centra v Durynsku zemřel uprchlík z Eritreje |
Kriminalista Axel Petermann řekl deníku Die Welt, že lze hovořit o novém jevu. Tím jsou podle něj „(zlo)činy, které se zdají být provedeny bez jakéhokoliv motivu“. „Kdo má něco z toho, že srazí osmiletého pod vlak?,“ uvedl v narážce na mnohem jasnější zisk, který je v pozadí klasické například finančně motivované kriminality.
Petermann nicméně zdůraznil, že celkově klesá počet vražd a zabití. Ročně jich úřady evidují přibližně 700, v době jeho začátků u policie až 2500. Současně se ale mění povaha deliktů. „A tato nová forma násilí vede samozřejmě k pocitu strachu, který dosud mnozí neznali,“ dodal.
Petermann nevěří, že by šlo podobným útokům zcela zabránit. Upozornil, že pachatelé mohou své oběti srážet třeba i pod vozidla na ulici nebo házet kamení z dálničních mostů.
