Průzkum, kterého se zúčastnilo 53 tisíc lidí v 58 zemích světa, ukázal, že pocit štěstí nutně nesouvisí s aktuální ekonomickou situací. Dvaačtyřicet procent lidí, kteří hodnotí hospodářskou situaci obecně pesimisticky, považuje zároveň svůj osobní život za šťastný.
Nejvíce šťastných lidí žije na tichomořském ostrově Fidži. V čele skupiny spokojených, měřeno indexem štěstí vyjadřujícím v procentních bodech rozdíl mezi procentem šťastných a nešťastných lidí, je také Nigérie, Kolumbie a Brazílie. Z evropských zemí pak Nizozemsko, Švýcarsko, Finsko, Německo, Island a Dánsko.
Česká republika se ocitla mezi zeměmi spíše nešťastnými spolu s Tureckem, Jižní Afrikou, Čínou, Indií nebo Ruskem.
Úplně nejhůř z průzkumu vyšlo Rumunsko. Spíše nešťastní jsou rovněž obyvatelé Srbska, Litvy, Palestiny a Egypta.
O tom, že pocit štěstí závisí často na nepostižitelných okolnostech, svědčí srovnání kontinentů i jednotlivých zemí. Vyspělé části světa, například Severní Amerika nebo Evropa, mají index štěstí mezi 30 a 50 procentními body, v rozvojové Africe a Latinské Americe přesahuje 60 bodů. Ve Spojených státech je podle průzkumu index štěstí 33 procentních bodů, ve válkou zmítaném Afghánistánu je o dva body vyšší.
Štěstí prý také závisí na vyznání. Mezi katolíky a protestanty je index štěstí 54 procentních bodů, mezi muslimy a hinduisty 42 bodů. U bezvěrců se pohybuje kolem pětadvacítky.