V roce 1969 byla Robertsonova jednotka součástí speciálních operací probíhajících na území Laosu a Vietnamu. Jednoho dne byl jeho vrtulník při rutinním přeletu sestřelen. Jeho tělo nikdy nebylo nalezeno. Americká armáda ho po několika letech prohlásila za mrtvého. V archívech je u jména Robertson uvedeno "zabit v akci".
Rodina se však s jeho smrtí odmítala smířit. Po pečlivém pátrání se jim podařilo najít několik důkazů, které dávaly naději, že Robertson při pádu vrtulníku nezemřel. Této možnosti nahrávaly i dokumenty, které uváděly, že byl několik let držen ve vietnamském vězení, píše server independent.co.uk.
Po odhalení tohoto dokumentu vstoupili do příběhu dva lidé, kteří měli mnoho let přehlížený případ posunout ke šťastnému konci. Jedním z nich byl veterán z války ve Vietnamu Tom Faunce, který v té době pobýval v Asii na humanitární misi. Tam se o příběhu Robertsona dozvěděl od místních a rozhodl se, že i mnoho let po válce dodrží staré armádní pravidlo – nikdy neopustit kolegu v boji.
Filmem k odhalení pravdy
O pomoc při pátrání po ztraceném vojákovi požádal slavného kanadského dokumentaristu Michaela Jorgensona. Ten byl nejprve ohledně celého projektu velmi skeptický, nakonec však svolil a s Fauncem se dohodl na natočení celovečerního dokumentárního filmu, jehož středobodem bude pátrání po Robertsonovi.
Najít ztraceného bojovníka nebyl tak velký problém, jak by se mohlo zdát. Lidé z Vietnamu oba dokumentaristy poměrně rychle dostali až k muži, který odpovídal popisu Robertsona. Muž téměř neuměl anglicky, nepamatoval si datum svého narození ani jména členů rodiny. Když však začal, s pomocí překladatele, vyprávět příběh o sestřelení své helikoptéry, věznění a mučení, bylo zřejmé, že by se o hledaného vojáka přeci jen mohlo jednat.
Dokumentaristé si tak okamžitě začali pokládat otázku, proč se o jeho případ nezajímala americká armáda. "Jak ho tady mohli Američané celá ta léta nechat? Jsou tady další Robertsonové, které považuje armáda za mrtvé?" ptají se v dokumentu.
Ztracený voják chce zůstat ve Vietnamu
Že se skutečně jedná o dávno ztraceného "Robinsona", potvrdili i členové jeho rodiny, zejména osmdesátiletá sestra Holly. Ta svého sourozence identifikovala už podle záběrů, které jí ukázali dokumentaristé. "Nepochybovala jsem, že je to on. Když jsem se sním pak osobně setkala, držela jeho hlavu v mých rukách a dívala se mu do očí, bylo jasné, že je to můj bratr," prozradila Holly.
Pro definitivní potvrzení totožnosti by americké úřady požadovaly test DNA. To však Holly odmítá, svého bratra prý pozná i bez nich. Konec příběhu však má do dokonalosti daleko. Robertson se totiž po setkání se svou ztracenou rodinou rozhodl, že zůstane ve Vietnamu. Poslední přání si už prý splnil tím, že rodinu viděl.
Nepříliš optimistické vyvrcholení pak zažili také samotní dokumentaristé. Manželka a děti Robertsona jim nejprve přislíbili, že se v jejich filmu rádi objeví, následně pak svůj názor z neznámých důvodů změnili. Jejich reakce se tak objevují jen v ukázkách z první verze filmu.
