Předseda řecké vlády Alexis Tsipras podle Reuters už o dohodě informoval prezidenta Prokopise Pavlopulose. Výsledek dlouhého vyjednávání se svým makedonským partnerem Zoranem Zaevem sdělil veřejnosti v úterý večer.
Dohoda premiérů ale ještě vůbec neznamená, že se ji podaří realizovat. Jsou proti ní opozice v obou zemích, přičemž v Řecku i koaliční partner Tsiprasovy formace SYRIZA strana Nezávislí Řekové.
Její předseda Panos Kamenos v úterý zopakoval, že dohodu nepodpoří, pokud bude nový název bývalé jugoslávské republiky obsahovat slovo Makedonie, jak se na severu Řecka nazývá i stejnojmenný region. Podobné velké akce nesouhlasu se uskutečnily i v Makedonii.
Letitý sporŘecko proti používání jména Makedonie protestuje od začátku 90. let, kdy republika vyhlásila nezávislost na Jugoslávii. Atény si pojmenování vyhrazují pro část svého území, protože se považují za dědice antické Makedonie. Starověké království víceméně zabíralo území, které dnes připadá Řecku, v pozdějších staletích oblast zvaná Makedonie zasahovala také na území někdejší jugoslávské republiky i do Bulharska, Albánie a Srbska. Makedonie měla od počátku problémy s přijetím u mezinárodního společenství. Do Organizace spojených národů se Makedonie dostala až 8. dubna 1993 pod prozatímním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie, který se oficiálně používá také při jednáních s Evropskou unií nebo se Severoatlantickou aliancí. Stát pod názvem Makedonská republika uznává více než 120 zemí světa včetně Ruska, USA i České republiky. |
Obě země vedou spor o název Makedonie, který Skopje přijalo po rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Řekové ho totiž považují za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou severořeckou provincii. V mezinárodním styku, včetně OSN, se nyní používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
„Máme dohodu. Máme historické řešení po více než 25 letech. Naše dohoda zahrnuje název Republika Severní Makedonie pro univerzální použití,“ oznámil předseda makedonské vlády.
Tento název má být podle dohody používán v mezinárodních i vnitrostátních záležitostech. Mezi podmínkami řecké strany je schválení příslušných změn v makedonské ústavě.
Řecký zákonodárný sbor má o ratifikaci dohody hlasovat až po splnění závazků plynoucích z dohody makedonskou stranou. Schválit ji musí nejprve makedonský parlament a Makedonci o ní budou hlasovat v referendu. Poté Řecko na unijním summitu koncem června „podpoří zahájení přístupových rozhovorů Makedonie s EU“ a „pozvání ke vstupu do Severoatlantické aliance summitem NATO“ v červenci.
Zaev přitom nemá pro dohodu podporu nejsilnější parlamentní strany VMRO-DPMNE, která je nyní v opozici. Bez hlasů jejích poslanců v zákonodárném sboru neprosadí změnu ústavy požadovanou Aténami. Předseda VMRO-DPMNE Christian Mickoski už podle serveru 24.mk uvedl, že oznámená dohoda není žádné řešení, ale „kapitulace“.
Pokud se makedonské vládní koalici nepodaří prosadit změnu základního zákona, „pozvání do NATO bude anulováno a jednání s EU nezačne“. Zaev sdělil, že spolu s Tsiprasem by dohodu, dokončenou do detailu při jejich úterním telefonickém rozhovoru, mohli podepsat už nadcházející víkend. Pokud jde o referendum, předseda makedonské vlády předpokládá, že se uskuteční na podzim.
Řeč by se i nadále nazývala makedonština
Dohoda podle Tsiprase rovněž obsahuje takové podrobnosti jako to, že v osobních dokladech obyvatel Makedonie bude ke státní příslušnosti uvedeno „Makedonec/občan Severní Makedonie“. Pokud jde o řeč, bude-li se dále nazývat makedonština, bude „řazena do rodiny jihoslovanských jazyků“.
Řecký premiér také uvedl, že sousední země se do budoucna „zřekne jakéhokoli svého spojování se starověkou řeckou kulturou Makedonie“, ztělesněné Alexandrem Velikým, na jehož dědictví si Řekové činí výlučný nárok.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a komisař pro rozšíření Johannes Hahn Aténám a Skopji blahopřáli. „Těšíme se na to, že Evropská rada schválí naše doporučení ze 17. dubna zahájit přístupové jednání s Bývalou Jugoslávskou republikou Makedonie v červnu,“ napsali ve společném prohlášení.
Podobně reagoval i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ujednání premiérů Řecka a Makedonie označil za „historickou dohodu“ a vyzval obě země k jejímu dokončení, které „uvede Skopje na cestu k členství v NATO“.
Řekové protestují proti snahám vlády vyřešit spor o název Makedonie:
4. února 2018 |
