Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval neschopnost libanonských stran...

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval neschopnost libanonských stran vytvořit vládu. (27. září 2020) | foto: Reuters

Macron pranýřoval libanonskou neschopnost vytvořit vládu

  • 33
Neschopnost libanonských stran vytvořit novou vládu je kolektivní zradou. Řekl to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který se snaží prolomit bezvýchodné postavení v blízkovýchodní zemi zmítané politickou i hospodářskou krizí. Informovala o tom agentura AFP.

Designovaný libanonský premiér Mustafá Adíb v sobotu oznámil, že nedokázal vytvořit kabinet, a rezignoval.

„Stydím se za libanonské politické lídry,“ řekl francouzský prezident. Politici se podle něj rozhodli postavit vlastní stranické a individuální zájmy nad zájmy celé země, vydat Libanon na pospas „cizím mocnostem“, odsoudit jej k chaosu, a zhoršit tak nestabilitu v celém blízkovýchodním regionu.

Libanonské politické strany se podle Macrona dopustily „kolektivní zrady“ a budou muset přijmout plnou zodpovědnost za neúspěch při formování nové vlády. Politickým představitelům dal „poslední šanci“ dodržet slib z počátku září a dospět k dohodě o novém kabinetu.

Mustafá Adíb

Učinit by to podle Macrona měli do čtyř až šesti týdnů. Do budoucna prezident nevyloučil ani to, že by Francie mohla na konkrétní libanonské politiky uvalit sankce. Obyčejným Libanoncům zároveň šéf Elysejského paláce slíbil, že je Francie „nenechá na holičkách“ a bude dál usilovat o zlepšení stavu v zemi.

Macron se do kritické situace v Libanonu vložil po srpnovém explozi v přístavu v metropoli Bejrútu, která si vyžádala zhruba dvě stovky obětí a další stovky zraněných. Do země přicestoval dva dny po výbuchu a naléhal na zásadní politické změny.

Prvního září přiletěl francouzský prezident do Bejrútu znovu a tehdy uvedl, že nová libanonská vláda by podle slibu politických představitelů měla vzniknout do dvou týdnů.

V sobotu ale designovaný premiér Mustafá Adíb oznámil, že nebyl ve snaze vytvořit vládu úspěšný, a podává proto demisi. Podle agentury Reuters byl hlavním problémem spor o to, kdo povede ministerstvo financí.

Libanonská média informovala, že dohodu komplikoval šíitský blok, k němuž patří radikální hnutí Hizballáh a strana Amal a který trval na tom, aby rezort financí měli pod kontrolou právě šíité.

Macron dnes Hizballáh ve svém proslovu ostře kritizoval. Podle něj nemůže být zároveň armádou ve válce proti Izraeli, milicí bojující v občanské válce v Sýrii a respektovanou politickou stranou v Libanonu.

„Je na něm, aby ukázal, že respektuje Libanonce jako celek. V posledních dnech jasně ukázal opak,“ uvedl francouzský prezident. Zároveň uvedl, že nemá důkazy o tom, že by vzniku nové libanonské vlády zabránil Írán. Šíitská mocnost je spojencem hnutí Hizballáh.

Francouzský prezident ale kritizoval i významného sunnitského politika a bývalého libanonského premiéra Saada Harírího.

Francie má tradičně s Libanonem blízké vztahy. Od roku 1920 do 1941 byl Libanon spolu se Sýrií francouzským mandátním územím. V roce 1941 získal Libanon formální nezávislost, suverénním státem se stal v roce 1944.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video