O lednové akci zpravodajské služby CIA informoval Washington Post. Z tajné základny na území Pákistánu se vzneslo špionážní letadlo MQ-1B Predator a zamířilo k Mir Ali, druhému největšímu městu Severního Vazíristánu.
CIA dostala informace, že městem projíždí podezřelý konvoj. Nepomohly jí v tom miliardy investované do špionážní techniky a odposlouchávacích systémů, ale síť lokálních informátorů. "Na ně stačí mít balíky peněz," cituje list nejmenovaného amerického úředníka.
Konvoj zastavil před domem Abduse Sattára, místního vůdce Talibanu a spojence Bajtulláha Mehsúda, podezřelého z přípravy atentátu na Bénazír Bhuttovou.
Zásah letadla řízeného až z daleké Nevady pak na sebe nenechal dlouho čekat. Dvě rakety zničily obydlí a zabily třináct lidí. Mezi nimi i Abú Lajta al-Libího, 41letého vůdce Al-Kajdy a muže číslo 5 na seznamu CIA. "Byl to první úspěšný útok na jádro Al-Kajdy za poslední dva roky," potvrdil jeden z amerických úředníků.
Al-Libího smrt potvrdila na internetu sama Al-Kajda. "Boj Al-Kajdy nepřeruší smrt jednoho člověka, bez ohledu na to, jak byl důležitý," uvedla v prohlášení, které o Libím mluví jako o "otci mnoha lvů, jimž nyní patří zem a hory džihádistického Afghánistánu."
Bez vědomí Islámábádu
Akce byla ovšem významná i z jiného důvodu. Zatímco jindy Američané o svých vojenských podnicích informují vládu v Islámábádu, tentokrát byl prezident Parvíz Mušaraf upozorněn až ve chvíli, kdy byla akce v plném proudu.
Zdroj Washington Post tvrdí, že unilaterální útoky na cizím území lze vysvětlit časovými důvody. "Můžete mít informaci, která je platná jen půl hodiny. Když počkáte, bude vám k ničemu," vysvětluje, proč nečekat na úřední razítko.
Další připouštějí, že Američané se Mušarafa neptají proto, že jim obvykle nevyhoví. "Pošleme k němu delegaci a pak identifikujeme nějaký významný cíl. On nás pak chvíli ignoruje, dokud nepošleme další delegaci," tvrdí zdroj listu.
Unilaterální útoky mají své zřejmé nevýhody. I pokud jsou úspěšné, odpor proti nim v Pákistánu roste. Nejmenovaný důstojník ale říká, že nejsou součástí americké strategie. Armáda se k nim podle něj dostane jen nahodile, zhruba jednou za osm měsíců.
Neklidný západ
O unilaterálním útoku v Pákistánu se v USA mluví už delší dobu. Loni v červenci oživil debatu Národní zpravodajský odhad (NIE), podle kterého si Al-Kajda udělala z Pákistánu základnu a místo pro získávání nových rekrutů. - více zde
Renesance Al-Kajdy se týká hlavně západních kmenových regionů Pákistánu. V Severním a Jižním Vazíristánu nemá centrální vláda téměř žádnou kontrolu a propustná hranice z Afghánistánem dělá z oblasti útočiště Talibanu.
Vláda se jednostranným akcím Američanů brání. "Ať poskytnou dobré informace a pákistánská armáda odvede práci mnohem lépe a bez zbytečných vedlejších škod," tvrdil loni ministr zahraničí Churšíd Kasuri.
