Zatím mají vstup jistý jen místní Řeci, kteří si ho vyjednali.
Proto se očekává, že kyperští Turci určitě řeknou "ano" plánu OSN, podle nějž se má ostrov sjednotit.
Ne že by najednou začali tak moc milovat své sousedy, ale pro Turky, chudé jako kostelní myši, je vstup do unie přes sjednocení Kypru velmi svůdnou vidinou. Zvlášť když unie slibuje ostrovu rovné dvě miliardy eur a Spojené státy nabízejí totéž - ovšem až po sjednocení.
Řekům na penězích tolik nesejde: jsou daleko bohatší než jejich kyperští sousedé, a tak jejich média, vláda, a dokonce i církev vytáhly proti kladnému výsledku referenda. Zdá se jim, že by toho Turci dostali moc. A tak vyzývají své rodáky, aby v referendu řekli OSN i světu jasné "ne".
Ke slovu tu přišlo dokonce i peklo. Pohrozil jím pravoslavný biskup Pavel, jehož diecéze je v Turky zabrané části ostrova. "Ten, kdo řekne ano, pozbude své vlasti a království nebeského," kázal biskup, zřejmě unesený křesťanskou láskou.
Pokud se ostrov nesjednotí, padne vina za krach na Řeky. Dá se však říci, že čím kdo zachází, tím také schází. Dosud říkali "ne" jen Turci. Byli tak vytrvalí, že dostali téměř vše, co chtěli: konfederaci, v níž se má jednotný Kypr proměnit, velké peněžní sliby a zaručené území.
Zato Řekové si stěžují, že na ně plán Organizace spojených národů moc nemyslí. Vrací jim sice některá území zabraná Turky, ale nedovoluje návrat uprchlíků do oblastí, které jsou dnes v tureckých rukou. Také prý dává Turkům příliš silné slovo v příští kyperské vládě.
Unie i svět se na poslední chvíli pokoušejí zabránit krachu, který by byl i prvním velkým karambolem rozšíření EU - a to ještě předtím, než k rozšíření dojde. EU naříká nad "zradou" řecko-kyperských politiků a žádá řecké "ano" v referendu. "Pokud se tak nestane, budeme muset přehodnotit situaci, protože nic nebude stejné," řekl téměř výhrůžně šéf zahraniční politiky Evropské unie Javier Solana.
