„Devět dní. Pět mrtvých generálů na Kubě. Velmi zvláštní,“ napsal na Twitteru americký senátor Marco Rubio, jehož rodiče emigrovali z Kuby před komunistickou revolucí Fidela Castra.
Není jasné, co bylo příčinou jejich smrti a zda to nějak souvisí s rozsáhlými protivládními protesty nebo covidovou pandemií, jež sužuje ostrov. Podle miamského webu Local 10 jedním z možných důvodů může být vypuknutí nákazy koronaviru během setkání generálů tváří tvář po vypuknutí demonstrací 11. července.
Většina z nich byla starší sedmdesáti a osmdesáti let a byla ve výslužbě. Nejmladší z nich byl osmapadesátiletý Peña Pórrez, který aktivně působil v armádě a pod jehož vedení patřilo pět provincií. Zemřel jako první 17. července.
Zřejmě nejznámějším ze zesnulých vojenských činitelů byl devětasedmdesátiletý Ruben Martinez Puente, který jako tehdejší velitel kubánského letectva dal v roce 1996 rozkaz k sestřelení dvou civilních letadel. Pád nepřežili čtyři pracovníci humanitární organizace Brothers to the Rescue, která se v mezinárodních vodách pokoušela zachránit kubánské uprchlíky.
9 days
5 dead generals in #Cuba
Very strange https://t.co/MUe0DkfOzr
Věk dalšího zesnulého generála Lastre Pacheca kubánská média neuvádějí. Ke Castrově rebelii se přidal v roce 1957. Údajně byl nejvíc hrdý na službu pod slavným revolucionářem Ernestem „Che” Guevarovou.
Verdecia Perdomo, kterému uvádí kubánská média přisuzují věk mezi 79 a 80 lety, byl jedním z Castrových bodyguardů. Sedmaosmdesátiletý Choy Rodriguez byl jedním ze zakládajících členů Castrova guerillového Hnutí 26. července. Zemřel jako poslední 26. července.
Podle Williama LeoGrandeho, specialisty na Kubu z American University, úmrtí generálů vzhledem k jejich stáří nebudou mít moc praktický dopad na vládu. Je to ale „silná připomínka, že historická generace lídrů, kteří uspořádali revoluci a založili revoluční režim, rychle mizí ze scény.“
Na Kubě vypukly nevídané protesty. Lidi štve pomalé očkování i výpadky elektřiny |
V dubnu zvolením osmapadesátiletého Miguela Díaze-Canela prvním tajemníkem Kubánské komunistické strany formálně skončila éra bratrů Castrových, kteří na karibském ostrově vládli od roku 1959. Fidel Casto zemřel v roce 2016, moc předal už v roce 2008 svému bratrovi Raúl Castrovi.
Podle kritiků zápasí Díaz-Canel bez revoluční reputace se získáním důvěry a respektu v očích Kubánců a nedaří se mu proto zamezit nespokojenosti veřejnosti s dlouhodobými ekonomickými problémy, navíc umocněnými pandemickou krizí. Kvůli pomalému tempu očkování, protikoronavirovým opatřením, nedostatku zboží a výpadkům elektřiny vypukly na Kubě největší protesty od roku 1994.
Kuba za uplynulý den hlásí rekordní počet nových případů nákazy koronavirem od začátku epidemie. Ministerstvo zdravotnictví jich zjistilo přes 9 300, v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo 68 lidí.
4. prosince 2016 |
