Zhruba třicet jedna milionů Rusů, třetina z celkového počtu voličů, si mohla jít vybrat nové zastupitele. Volby proběhly ve čtrnácti z osmdesáti šesti regionů.
Podle předběžných zpráv zvítězily ve strany Jednotné Rusko a Spravedlivé Rusko. Za oběma stojí Kreml. V některých regionech společně získaly přes 70 procent hlasů.
Výrazně silnější je z kremelského páru Jednotné Rusko, které vede v deseti regionech. Druhé Spravedlivé Rusko vzniklo teprve na podzim a do voleb vstoupilo poprvé. Na třetím místě skončili komunisté, Žirinovského ultranacionalisté jsou čtvrtí.
"Hlavním výsledkem voleb je, že Jednotné Rusko zůstává hlavní stranou. Ve většině regionů nemělo soupeře," řekl BBC Valerij Fjodorov z prokremelského volebního centra.
Političtí analytici upozorňují, že pečlivě připravené volební klání mělo vytvořit iluzi, že si lidé mohou vybírat, ale v skutečnosti se upevňuje nadvláda Kremlu před nadcházejícími prezidentskými volbami. Ty se plánují na březen příštího roku.
Deník Vedomosti mluví o "volbách bez pravidel" a rovněž opozice si na volby stěžuje. Liberální Jabloko bylo v Petrohradu vyloučeno z voleb kvůli administrativním nedostatkům. "Za legitimní nepovažujeme volby ani parlamenty, které z nich vzejdou," prohlásil Maxim Reznik, lídr Jabloka.
Nespokojenost liberálů se ale ve volební účasti neodrazila. Účast byla vysoká a k incidentům docházelo jen výjimečně. Policie v jednom okrsku na okraji Moskvy zadržela nespokojence, kteří házeli kouřové granáty na volební stanici a křičeli, že volby byly zfalšované a že nechtějí volby bez možnosti výběru.
Podle listu Kommersant stojí za zmínku, že v některých regionech se nedělní volby neobešly bez střelby a rvaček na nože. "Ale většina kampaní přeci jen skončila klidně a nejtypičtějšími přestupky se stalo uplácení voličů a jejich hromadné dopravování do volebních místností," uzavřel deník.
