Somálsko leží na křižovatce jedné z nejnebezpečnějších migračních tras, která obnáší cestu s převaděči přes Rudé moře a válkou zmítaný Jemen a končí v bohatých státech Perského zálivu.
Otázky pokládané migrantům na somálské hranici jsou jednoduché, pracovníci zjišťují, odkud a kam lidé cestují a jaký k tomu mají důvod. Od doby, kdy se v Somálsku vyskytl první případ viru SARS-CoV-2, ale k dotazům přibyl ještě jeden – právě na koronavirus. A z odpovědí 3 471 lidí zaznamenaných za jeden červnový týden vyplynulo, že přes 50 procent z nich o covidu-19 nikdy neslyšelo.
„Když jsem se o tom dozvěděla, byla jsem v šoku,“ řekla agentuře AP Celeste Sanchezová, která vede projekt OSN v somálském hlavním městě Mogadišo. Mezi migranty je mnoho mladých mužů z venkovských oblastí ze sousední Etiopie. Většina z nich nemá žádné vzdělání, někteří pocházejí z oblastí, kde je špatný přístup k internetu, vysvětluje. Podle ní mnoho z nich ani neví, že v Jemenu, který se chystají překonat, zuří válka.
„Když uvážím tohle, tak mě vlastně ta stále nízká informovanost o koronaviru nepřekvapuje,“ dodává a připomíná, že se situace zlepšuje, protože na začátku nevědělo o koronaviru nic 88 procent dotazovaných.
Nejdříve elita, nyní spodina. Koronavirus v Africe zrychluje, škodí fámy |
Co ale Sanchezovou znepokojuje je to, že migranti překonávají oblasti s potvrzenými případy viru. V kombinaci s tím, jak nízké povědomí o infekci mají, to podle ní pro ně představuje riziko. Zavlečení viru se obávají také obyvatelé měst, jako je Boosaaso, odkud se migranti plaví do Jemenu. Kvůli dopadům koronaviru na místní ekonomiku se také migrantům nedaří najít práci a vydělat si peníze na další cestu.
V Somálsku je 2 835 potvrzených případů koronaviru. Nízká informovanost o covidu-19 se podle pracovníků OSN netýká jen migrantů, ale i obyvatel venkovských somálských oblastí ovládaných extremistickým uskupením Šabáb, ve kterých úřady mimo jiné omezily přístup k internetu.
