"Tři roky po porážce chalífátu koalicí vedenou Spojenými státy...", a dál jsem nečetl. Chalifát nebyl poražen žádnou koalicí vedenou Spojenými státy, ale syrskou státní armádou, samozřejmě ve spolupráci s Rusy a Kurdy ze všech možných zemí. Jo, a Tádžiky nebo Turkmeny, či kdo ze Střední Asie to tam bojoval na straně Kurdů. Jediná zásluha Spojených států na tehdejší situaci spočívala v tom, že nenechaly útočit Turecko do zad Kurdům - ovšem v okamžiku, kdy bylo hotovo, na to už jen blahosklonně kývly.

Samozřeimě, že skupina „uvědomělých“ věřících našla novou sílu. To se děje už cca 1400 let. Je jedno jestli si říkají Islamský stát nebo an-Nusra či cokoli jiného. Je to naprosto přirozené pokračování svatého boje, které jim víra ukládá za povinnost.

A je absolutně irelevantní, že většina muslimů jsou umírnění.

Toto bohužel většina lidí nechápe.

Je pro média je to tabu.

Jakej stát?

Hlavně že jsme pevně ukotveni ve svazku NATO, jehož člen podporuje tuhle Alahovu zberbu.