Kamera pronikla do krypty, ostatky svaté Anežky v ní nejsou

Tajemství posledního odpočinku svaté Anežky České žije dál. Archeologové ráno vyvrtali sondážní otvor do krypty, kterou objevili v Haštalském kostele, mikrokamera ale ostatky světice nenašla. V kryptě jsou rakve a kosterní pozůstatky z 18. století.

Archeologové se do závěrečné fáze průzkumu v pražském kostele svatého Haštala pustili v úterý. Georadarové měření dříve ukázalo, že se pod podlahou kostela nacházejí prostory, které by mohly být hrobem.

"Dohodli jsme se, že navrtáme otvor do odkryté cihlové krypty a spustíme jím mikrokameru. Zjistili jsme, že se jedná o rozlehlou kryptu, na jejímž dně je řada rakví s kosterními pozůstatky. To vše ale pochází z druhé poloviny 18. století," řekl iDNES.cz archeolog Jaroslav Podliska.

Těla v rakvích jsou uložena v anatomické poloze, která nenasvědčuje, že by je někdo ke sv. Haštalu přenášel. Hrobka samotná je hluboká přes 3,5 metru, jedna z barokně zdobených rakví má na sobě letopočet 1759. Většina rakví je rozbitá a jsou v nich zbytky lidských ostatků.

Světice Anežka Česká zemřela v roce 1282, pohřbena byla v přemyslovské hrobce v Anežském klášteře. Její ostatky ale ve 14. či 15. století zmizely, v úvahu připadá jejich evakuace kvůli povodním nebo husitským válečníkům.

"V kostele se nyní pracuje na dozaměřování, pak ho začnou restaurátoři uvádět do původního stavu," dodal Podliska.

Pověst, která praví, že až se relikvie Anežky najde, nastane v Čechách doba štěstí, vzájemné lásky a blahobytu, se tak bude tradovat i nadále.

SVATÁ ANEŽKA ČESKÁ

Anežka Přemyslovna se narodila pravděpodobně 20. ledna 1211 jako deváté a nejmladší dítě krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské. Jejím bratrem byl král Václav I. Byla vychovávána přísně nábožensky v klášterech. Jako většina královských dcer měla sňatkem zajistit dvoru Přemyslovců politické spojenectví, s pomocí papeže Řehoře IX. se ale stala řeholnicí. Příkladem jí bylo učení sv. Františka z Assisi.

Král Václav I. jí věnoval pozemky u Vltavy, kde Anežka ze svého věna začala s výstavbou kláštera Na Františku. Vedle ženského kláštera založila i jediný český rytířský řád, křížovníky s červenou hvězdou, kteří do dnešních dob sídlí v Praze.

Anežka se soustřeďovala na pečlivé zachovávání zásady žít v naprosté chudobě. Za její milosrdenství ji už za života lidé označovali za svatou a časem vznikaly legendy o zázracích, na nichž se podílela. Zemřela 2. března 1282 a byla pohřbena v klášteře do hrobky Přemyslovců v chrámu svatého Salvatora v Anežském klášteře na Františku.