Není jisté, jak ani kdy se kačer anglickou frázi „You Bloody Fool“ naučil. Zřejmě ji slyšel od svého ošetřovatele v rezervaci Tidbinbilla Nature Reserve. Ripper klení použil během agresivní pářící prezentace, kdy se pokoušel získat partnerku.
Překvapivou imitaci lidské řeči poprvé zaznamenal před třiceti lety australský výzkumník Peter Fullagar. Kromě toho slyšel kačera, jak přesně napodobuje zvuk zavíraných dveří.
Vocal learning is a rare trait in animals. Musk ducks raised in captivity imitate the sounds they heard as hatchlings. Here is a duck named Ripper making the sound of a slamming door and saying a former caretaker's catchphrase, "you bloody fool!" https://t.co/KvnnCiRVqh https://t.co/TI8ILKkiuK
„Tyto zvuky byly předtím popsány, ale nikdy je nikdo detailně neanalyzoval. Výzkumníci specializující na hlasové učení zvířat si jich jednoduše nevšimli,“ popsali v nové studii vědci.
Kachnice laločnatá se tak zařadila do skupiny několika málo zvířat schopných opakovat zvuk, který slyší. „Tato pozorování ukazují přítomnost rozvinutého hlasového učení na úrovni srovnatelné s tím u zpěvných ptáků a papoušků,“ říká studie.
„Když jsem o mluvícím kačerovi poprvé četl, myslel jsem si, je to hoax. Že to nemůže být pravda. Ale ukázalo, že je,“ řekl spoluautor studie profesor Carel ten Cate z Univerzity v Leidenu.
Podle něj je možné, že ve skutečnosti kačer Ripper „mluvil“ o jídlu (food). „Dokážu si představit, že ošetřovatel žertem říká ‚tady je tvoje (your) zatracené jídlo‘.“
Fullagar později narazil i na další příslušníci stejného druhu v téže autralské rezervaci. Ta zase imitovala tichomořskou černou kachnu. Audiozáznamy ale zmizely při požáru zařízení.
Včely umějí počítat do pěti, sloni zkouší mluvit jako lidi, líčí biolog Petr |
Informace o nebývalých schopnostech kachen ale pocházejí i z anglických přírodních rezervací. Jedna podle ošetřovatelů zněla přesně jako poník, který funí, druhá zase imitovala skřípot turniketu. Bohužel ale nejsou dostupné žádné doložitelné záznamy, takže informace nejde ověřit.
Podle vědců schopnost kachen imitovat zvuky naznačuje, že se evolučně vyvinuly nezávisle na jiných skupinách ptáků. Nejbližší příbuzný kachen není znám, takže vědci nemohou provést srovnání.
Kachnice laločnaté také mají nevšedně dlouhý kontakt se svými matkami, které jsou schopné za život počít jen pár potomků. Vůči své matce, na níž jsou závislé, si vytváří silné pouto. Podle výzkumníků se může tato vazba přesunout při náhradní výchově na lidské ošetřovatele. To by vysvětlovalo, proč řeč kachny imitují.
