Po dlouhá desetiletí začínala, pokračovala i končila pouť jihokorejských prezidentů právě zde, v takzvaném Modrém domě, letitém úřadě i rezidenci nacházející se ve čtvrti Čongno na severu jihokorejské metropole. Nový prezident však překvapil nečekaným rozhodnutím, že v této tradici on pokračovat nebude. Jako svoji kancelář si totiž vybral prostory v někdejší budově ministerstva obrany v centru Soulu. V médiích rovněž řekl, že nové sídlo svého úřadu vybíral z několika alternativ. Informaci přinesl portál The Guardian.
Nová hlava státu, která se sama nazývá prezidentem lidu, záměr zdůvodnila tak, že budovu používali v letech 1910 až 1945, kdy vládli celému Korejskému poloostrovu, Japonci a je proto „symbolem imperiální moci“. Dodal, že komplex na důkaz své demokratické vlády hodlá v budoucnu otevřít trvale veřejnosti a z jejích zahrad udělat veřejný park. Doposud přísně střežený komplex Modrého domu byl v úterý poprvé po 74 letech otevřen veřejnosti. Dovnitř se v den otevřených dveří dostalo sedm desítek šťastlivců vybraných v loterii.
Protože v Modrém domě pracovali i žili všichni korejští prezidenti od chvíle, kdy se země v roce 1948 stala republikou, Junovo rozhodnutí vyvolalo vlnu reakcí. Ke kritikům se přidal i Jonův předchůdce Mun Če-in, který zemi vládl od roku 2017. „Je to nejenom ukvapené rozhodnutí, ale také nová bezpečnostní hrozba,“ uvedl někdejší prezident. Se záměrem nadále nevyužívat Modrý dům nesouhlasí dokonce ani prezidentovi konzervativní spolustraníci. Argumentují, že v době, kdy by se měl prezident zaměřit především na ekonomiku země, krok s náklady ve výši 40 milionů dolarů (933 milionů Kč) považují za rozmařilost.
Jihokorejský prezident se ujal úřadu. Chce zlepšit vztahy nejen se sousedem |
S rozhodnutím jednašedesátiletého prezidenta souvisejí i kauzy, které jeho kampaň provázely. Jun musel například vyvracet, že ho k záměru dům nevyužívat přiměli šamanští léčitelé, o jejichž zákulisní moci v korejské politice se již dlouho spekuluje. Jon se bránil, že teorii s šamany používají demokraté s cílem politicky ho zdiskreditovat. „Zdá se, že celá demokratická strana se o šamany zajímá mnohem víc než já,“ uvedl nový prezident.
Jon je v hledáčku médií již delší dobu za to, že údajně naslouchá spirituálním poradcům, s nimiž ho seznámila jeho žena, a že se zapojili i do jeho kampaně. Vše začalo ve chvíli, kdy se prezidentova manželka prostřednictvím kanálu YouTube přiznala, že jako duchovně založená osobnost před návštěvami klubů upřednostňuje smysluplnou diskusi s guruy. Nový prezident rovněž musel dementovat, že absolvuje anální akupunkturu.
V korejských médiích se rovněž objevily spekulace o tom, že Jun se Modrému domu vyhýbá, protože na něm leží kletba. Tisk zmínil především incident někdejšího diktátora Park Čung-huia, jehož v roce 1979 v jeho zahradách zavraždili, či případ jeho dcery a někdejší prezidentky země Park Kun-hje, kterou v roce 2017 odsoudili za korupci ke 24letému žaláři.
Modrý důmModrý dům byl až do počátku funkčního období nového muže v čele státu tradičním sídlem i rezidencí prezidentů. Je to komplex několika budov postavených v tradičním korejském stylu, nicméně obsahuje i moderní architektonické prvky. Říká se, že je to nejzabezpečenější objekt v celé Asii. Rozkládá se přibližně na 250 tisíc metrů čtverečních. Nový prezident chystá jeho útroby zpřístupnit veřejnosti natrvalo. Jméno stavba nese podle barvy 150 tisíc tašek pokrývajících jeho střechu. |
„Je to až surreálný zážitek,“ říká o návštěvě Modrého domu Hwang Čin-u, který v úterý patřil k hrstce šťastných, jež si mohli rezidenci prohlédnout i zevnitř. „Již jako dítě jsem dům vnímal coby symbol moci, a nyní dovnitř pouštějí lidi,“ dodává. Narodil se v době, kdy obyčejný smrtelník nemohl o rezidenci ani zavadit zrakem. „Teď jím lidé procházejí sem a tam, je to zvláštní pocit,“ popisuje své dojmy Jihokorejec.
S ní souhlasí také I Čin-ok, která do Soulu přicestovala z nedalekého Suwonu. „Je skvělé, že se dům vrátí do rukou lidu, pro Jihokorejce má stavba velkou kulturní hodnotu. Myslím si, že Modrý dům je jednou z nejkrásnějších staveb v zemi,“ dodává. Podle ní je dobře, že se lidé uvnitř dozvědí spoustu informací o korejské historii i o jejích prezidentech.
Mezi návštěvníky však zazněly i jiné hlasy. Úřednice Kim Mun-su si například není jistá, zda miliony dolarů utracené za přesun prezidenta jinam nejsou jen vyhozené peníze. „Myslím, že to je jen krok, který má potvrdit, že prezident bude své sliby plnit od prvního dne v úřadu,“ dodává. „Nyní jen doufejme, že splní i ty další a bude zemi dobře vést v těžkých časech,“ uzavírá podle The Guardianu jihokorejská úřednice.
