Jezídky si během vlády Islámského státu prošly peklem. Mnohé z nich islamistům...

Jezídky si během vlády Islámského státu prošly peklem. Mnohé z nich islamistům sloužily jako sexuální otrokyně. | foto: Profimedia.cz

Záchvaty a bezmoc. Jezídky v Kanadě pronásleduje teror Islámského státu

  • 29
Ženy z náboženské minority jezídů během rozmachu Islámského státu sloužily extremistům jako sexuální otrokyně. Některým z nich se podařilo uprchnout, pomoc jim nabídly kanadské úřady. V nové vlasti jim však chybí psychologická pomoc. Trápí je posttraumatický stres i záchvaty úzkosti.

Kanada se po nástupu premiéra Justina Trudeaua v roce 2015 stala jednou z nejvstřícnějších zemí při přijímání uprchlíků z válkou sužovaných zemí. Některé z nich Trudeau osobně přivítal na letišti. V médiích se objevují strhující příběhy o tom, jak uprchlíci v Kanadě od základu vybudovali prosperující byznys. Příkladem budiž osudy syrské rodiny, která ve své nové vlasti založila úspěšnou čokoládovnu (více v článku Syrská rodina přinesla do Kanady „čokoládový mír“, ocenil ji i premiér).

Paví národ jezídů

Jezídé věří, že svět stvořil Bůh, nyní však běh věcí ovlivňují andělé. Za jednoho z hlavních považují „pavího anděla“, jinak též Šajtána, který se objevuje v křesťanství i islámu. Tam je však považován za padlého anděla a je označován jako Satan. Pro jezídy je naopak ztělesněním boží moudrosti a dobra. 

Jezídé čelí vyhlazování po celou dobu své existence. V Iráku je jich zhruba 500 tisíc, jednotlivé odhady se ale značně liší. Významné komunity jezídů žijí i v Sýrii a Turecku, v Evropě jich je nejvíc v Německu.

Etnicky jsou to Kurdové, sami se ale pokládají za zcela svébytný národ, který svůj původ dokonce neodvozuje od Evy, ale pouze od Adama - první muž a první žena totiž prý soutěžili, kdo dokáže počít sám. Výsledkem Adamovy snahy jsou údajně právě jezídé.

Jejich náboženství se v dnešní formě zformovalo pravděpodobně ve 12. století, zná křty, obřízku, kasty i reinkarnaci. Není možné k němu konvertovat, stejně jako pro jezídy není možné uzavřít sňatek mimo jejich náboženství.

Ne všechny uprchlické osudy však mají pohádkový průběh. Ředitel jedné z největších kanadských organizací na pomoc uprchlíkům CCIS Fariborz Birjandian v minulosti pomohl desetitisícům lidí. Nic ho však nemohlo připravit na příchod jezídů, které v roce 2014 v oblasti okolo iráckého Sindžáru masakroval Islámský stát. Muže, kteří odmítli vstoupit do jeho řad, povraždil. Ženy a malé dívky využíval jako sexuální otrokyně.

Následky teroru islamistů si v sobě nesou i ti, kterým se podařilo uprchnout. Birjandian popisuje, že společné sezení s jezídkami čas od času končí jejich nervovým zhroucení. Před pár dny byl svědkem vyprávění 28leté Džihan. V komunitním centru v Calgary se zavřenýma očima popisovala, jak nemůže z hlavy dostat křik dívek, které znásilňovali stoupenci Islámského státu.

Pak se Džihan sesunula k zemi. Dech se jí zrychlil a začala křičet. Tahala se za vlasy a snažila se zakousnout do vlastního předloktí. Pomoct jí museli až v nemocnici, píše server The New York Times.

Džihan později reportérům prozradila, že i ona byla jednou ze sexuálních otrokyň Islámského státu. Několikrát ji prý prodali dalším ozbrojenců. Do Kanady se díky speciálnímu programu místní vlády zaměřeného na jezídy dostala loni v červnu. Lékaři jí předepsali několik léků proti úzkosti. Ještě nedávno zápolila se čtyřmi záchvaty za den. Mnohdy trvaly i hodinu. Nyní už je na tom mnohem lépe.

Úzkost a noční běsy

Většina uprchlíků si na život v nové zemi zvykne relativně rychle. K tomu, aby zapomněli na válečné strasti, jim stačí pocit bezpečí a rutina běžného západního stylu života. Jezídi však potřebují mnohem více než jen materiální pomoc. Psychologové, lékaři a sociální pracovníci se shodují, že si s sebou z Iráku přináší vůbec nejhorší traumata ze všech uprchlíků.

„Nikdy jsem nic takto extrémního nezažila,“ tvrdí doktorka Annalee Coakleyová z Mosaic Refugee Health Clinic v Calgary. Mnoho jezídů podle ní trpí posttraumatickou stresovou poruchou, kterou si veřejnost nejčastěji spojuje s válečnými veterány. Trápí je také náhlé záblesky minulosti, noční běsy, úzkost a návaly vzteku.

Problémem může být podle expertů na pomoc lidem v nouzi systém, jakým vláda přistupuje k migrační politice. Integraci uprchlíků sleduje zpovzdálí, poskytuje pouze finance nevládním organizacím. Postup pomoci však nestanovuje. Tradičně tak sociální pracovník nově příchozím pomáhá spíše s praktickými věcmi jako hledáním ubytování, přihláškami do jazykových kurzů či zřízením bankovního účtu.

S psychologickou pomocí je to složitější. „Kam se poděla kanadská vláda? Tvrdili nám, že dostaneme i pomoc od psychologů. Nic takového se však nestalo. Vždyť jsme také lidi, nebo ne?“ stěžuje si 27letá Melkája, která do Kanady přijela loni v červenci s malým synem. Místo sezení s psychologem trápí většinu času v malém sklepním bytě a vzpomíná na 28 měsíců věznění Islámským státem.

Neziskové organizace se snaží na situaci reagovat, jak jen to jde. Jezídy například ubytovávají co nejblíže k sobě, ideálně v jedné ulici. Organizují pro ně také speciální kurzy angličtiny. Pro jezídky z Calgary je od srpna loňského roku k dispozici speciální terapie, kde se traumatizované ženy učí relaxačním praktikám. Počet míst na kurzu je však velmi omezený.

Pokus o sebevraždu

Na opačné straně Kanady, v Torontu, řeší jezídi takřka totožné problémy. Nedostatek psychologické pomoci je hlavním tématem na komunitních setkáních. Situaci se snaží zlepšit organizace One Free World International. Některé ženy i přesto přestávají věřit, že na traumata ze zajetí někdy zapomenou.

Jezídky pronásleduje trauma ze zajetí IS, pomůže jim psycholog z Německa

Osmadvacetiletá Adíba prošla coby sexuální otrokyně rukama nejméně šesti islamistů. Od útěku trpí záchvaty paniky. Do Kanady naštěstí přicestovala i se svou rodinou. Když Adíbu přepadne záchvat, příbuzní se ji snaží utěšit. Většinou to funguje.

Loni v září se však Adíba pokusila o sebevraždu. V nemocnici ji museli připoutat k posteli. Zakladatel One Free World International Madžíd el Šáfí si myslí, že podobné incidenty dokazují, jak nevhodně kanadské úřady přistupují k jezídským uprchlíkům. 

V nemocnici se k Adíbě podle něj chovali stejně jako stoupenci Islámského státu, kteří své oběti před znásilněním také přivazovali k posteli.

Podívejte se na dokument o jezídech:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video