Prezident p
|
Odvolaní Jelcinovi premiéři |
|
Viktor Černomyrdin Jevgenij Primakov |
Jelcin po odvolání premiéra vypsal parlamentní volby
Kvůli jmenování sedmačtyřicetiletého Vladimira Putina úřadujícím premiérem ho prezident odvolal z dosavadních funkce ředitele Federální bezpečností služby a změnil strukturu kabinetu. Putina jmenoval třetím prvním vicepremiérem, aby ho mohl pověřit dočasným řízením vlády. Dosud v ruské vládě byli pouze dva první vicepremiéři, kteří teoreticky mohli vykonávat funkci šéfa vlády.
Prezident oznámil, že na 19. prosince letošního roku vypsal řádné parlamentní volby. Zdůraznil, že volby do Státní dumy se uskuteční v souladu s ústavou. Dodal, že dnešním dnem (9. srpna) odstartovala volební kampaň. "Prosím vás, abyste velmi pozorně a dokonce zau jatě hodnotili chování účastníků politických závodů," uvedl Jelcin. "Jsem přesvědčen, že to bude poctivý boj a že zvolíte důstojné a slušné lidi," řekl.
Jelcin vyzval dumu, aby schválila Putina na funkci
Jelcin vyzval předsedu Státní dumy Gennadije Selezňova, aby dolní komora parlamentu schválila kandidaturu Vladimira Putina na funkci premiéra. Duma má ovšem parlamentní prázdniny a musela by se sejít do dvou týdnů, aby se k prezidentovu návrhu vyjádřila
|
Úřadující premiér Vladimir Putin |
| - narodil 7. října 1952 v Leningradě, dnešním Petrohradě. Po vystudování práv na Leningradské univerzitě v roce 1975 vstoupil do služeb zahraniční rozvědky KGB. |
| - po návratu ze zahraničí byl Putin asistentem prorektora Leningradské státní univerzity. Na počátku 90. let byl nejprve šéfem výboru pro zahraniční styky petrohradské radnice a později zástupcem primátora. |
| - v roce 1996 se Putin přesunul do Moskvy a nastoupil do funkce zástupce vedoucího vnitřní správy úřadu prezidenta. V březnu 1997 byl jmenován zástupcem vedoucího úřadu prezidenta a vedoucím Hlavního kontrolního úřadu prezidenta. |
| - v březnu Jelcin jmenoval Putina tajemníkem Bezpečnostní rady, vlivného poradního orgánu prezidenta. Stal se i ředitelem Federální bezpečnostní služby (FSB), nástupkyně známé KGB. |
| - v červnu jednal za Moskvu o roli ruských jednotek v mezinárodních mírových silách v Kosovu. Snažil se o prosazení rychlého odzbrojení Kosovské osvobozenecké armády a dosažení částečné nezávislosti pro ruské jednotky při operacích. |
| - k jeho zálibám patří sport, zejména zápas. Je ženatý a má dvě děti. |
Ruský tisk: Stěpašin byl příliš horlivý
"Sdělil jsem prezidentovi otevřeně svůj názor na rozpuštění vlády. Je to ale jeho právo, je prezident, je vrchní velitel ozbrojených sil," uvedl sedmačtyřicetiletý Stěpašin poté, co ho Jelcin odvolal z funkce premiéra. Svěřil se, že byl, je a zůstane s Jelcinem do konce. "Jsem vděčný tomuto člověku za to, že mne, kluka, zapojil do velké politiky," řekl. Putin prohlásil, že Jelcin nabídl Stěpašinovi několik funkcí, ten se však nerozhodl a odjel na dovolenou.
Ruský tisk již minulý týden spekuloval o možném odvolání Stěpašina z funkce. Důvodem je údajně jeho přílišná horlivost a ambicióznost. List Kommersant navíc dokonce napsal, že po odvolání premiéra není vyloučeno rozpuštění Státní dumy, dolní komory parlamentu, a poté vyhlášení výjimečného stavu v zemi. To by pak předpokládalo zrušení parlamentních voleb. Sám prezident ale údajně není zastáncem mimořádných opatření.
Odvolán í je údajně následkem války Kremlu s mediálním magnátem
Pozorovatelé soudí, že odvolání Stěpašina je následkem "války", kterou Kreml rozpoutal proti mediálnímu magnátovi Vladimiru Gusinskému. Sdělovací prostředky, které patří do jeho společnosti Media-Most, předtím napadly šéfa prezidentského úřadu Alexandra Vološina. Tvrdily, že je lhář a že mylně informuje prezidenta o dění v zemi. Očekávalo se tedy spíše odvolání Vološina, který prý mohl být nahrazen Putinem. Vološin se ale prý v zájmu sebezáchovy mohl pokusit Jelcinovi namluvit, že Stěpašin se chce stát prezidentem. To mohlo být příčinou sesazení Sergeje Stěpašina.
|
Nejdůležitější změny v ruské vládě a politice za osm prezidentských let Jelcina |
| 27. září 1991 - Demisi podal předseda rady ministrů RSFSR Ivan Silajev, který byl do této funkce zvolen Nejvyšším sovětem RSFSR v červnu 1990. Z funkce odstoupil proto, aby se mohl věnovat prozatímnímu řízení ruské vlády. Poté byl úřadujícím premiérem Boris Jelcin. |
| 14. prosince 1992 - Poté, co 10. prosince Sjezd lidových poslanců odmítl kandidaturu Jegora Gajdara na funkci ruského premiéra, navrhl Jelcin na tuto funkci Viktora Černomyrdina, kterého sjezd schválil. Gajdar byl úřadujícím předsedou ruské vlády od června 1992. |
| 5. ledna 1996 - Jelcin schválil žádost Andreje Kozyreva o uvolnění z funkce ministra zahraničí. Ministr si musel vybrat mezi poslaneckým mandátem a ministerským křeslem. Ruská ústava totiž nepovoluje vládním činitelům zastávat současně funkci v parlamentu. Podobně se musel rozhodnout Sergej Šachraj, kterého zbavil Jelcin funkce místopředsedy ruské vlády. Ministrem zahraničí byl Kozyrev od října 1990. |
| 16. ledna 1996 - První místopředseda ruské vlády Anatolij Čubajs, který byl odpovědný za privatizační program, podal demisi. Čubajs uvedl, že žádost o uvolnění z funkce podal proto, že Jelcin v poslední době opakovaně ostře kritizoval jeho práci. |
| 18. června 1996 - Z funkce ministra obrany byl odvolán Pavel Gračov. Podle některých informací seznámil Jelcin Gračova s rozhodnutím jmenovat generála Alexandra Lebedě do funkce tajemníka vlivné prezidentské Bezpečnostní rady a prezidentova pomocníka pro národní bezpečnost. Gračov údajně odmítl pracovat pod vedením svého někdejšího podřízeného a podepsal rezignaci. Jelcin před prezidentskými volbami potřeboval hlasy voličů generála Lebedě. Ve funkci byl Gračov od května 1992. |
| 22. května 1997 - Pro nespokojenost s postupem reforem v armádě a s jejím současným stavem odvolal ruský prezident z funkce ministra obrany Igora Rodionova a náčelníka generálního štábu Viktora Samsonova. |
| 23. března 1998 - Jelcin nečekaně podepsal výnos o rozpuštění kabinetu premiéra Viktora Černomyrdina. Podle Jelcinových slov se Černomyrdinův kabinet příliš soustředil na politické soupeření. |
| 23. srpna 1998 - Byla odvolána vláda Sergeje Kirijenka, který byl jmenován úřadujícím premiérem 23. března a v dubnu byl schválen Státní dumou. Kirijenko byl odvolán za situace, kdy vláda devalvovala rubl a zmrazila splácení dluhů zahraničním věřitelům. Země se tak dostala do finanční krize. |
| 10. září 1998 - Kandidatury na funkci předsedy vlády se vzdal úřadující premiér (od 23. srpna) Viktor Černomyrdin, kterého dvakrát odmítla Státní duma a třetí kandidatury se vzdal. |
| 7. prosince 1998 - Jelcin odvolal z úřadu šéfa prezidentské administrativy Valentina Jumaševa. Jelcin administrativě vytkl, že špatně koordinovala svou činnost, přehlížela důležité momenty v boji proti politickému extremismu a korupci. |
| 2. února 1999 - Demisi podal generální prokurátor Jurij Skuratov. V březnu však Skuratov demisi odvolal a členům Rady federace vysvětloval, že byl k tomuto kroku donucen pod nátlakem. Horní komora parlamentu 17. března odmítla demisi potvrdit. Jelcin 2. dubna podruhé zbavil Skuratova funkce, když své rozhodnutí motivoval trestním stíháním, které bylo proti Skuratovovi zahájeno na základě obvinění ze zneužívání služebního postavení. |
| 19. března 1999 - Z funkcí šéfa prezidentské kanceláře a tajemníka Bezpečnostní rady Ruska byl Jelcinem uvolněn Nikolaj Borďuža. Do funkce šéfa prezidentské kanceláře byl jmenován v prosinci 1998. Borďuža byl z funkce sesazen v souvislosti se skandálem kolem generálního prokurátora Jurije Skuratova. |
| 2. dubna 1999 - Na návrh prezidenta byl odvolán z funkce výkonného tajemníka Společenství nezávislých států (SNS) Boris Berezovskij. Jelcinovo rozhodnutí následovalo po sérii skandálních článků v ruském tisku, podle nichž Berezovskij dal sledovat prezidenta, jeho rodinu a vysoké úředníky a nepatřičně se vměšoval do personální politiky v ruských mocenských strukturách. |
| 12. května 1999 - Prezident Jelcin odvolal premiéra Jevgenije Primakova z funkce a rozpustil jeho kabinet. Jelcin Primakovovi vytkl přílišnou opatrnost a nedostatek energie v čele vlády. Uvedl také, že Primakov nedokázal zajistit nápravu krizové situace v ekonomice a sociální sféře. Premiérem byl Primakov od září 1998. Do té doby byl ministrem zahraničí. |
| 9. srpna 1999 - Prezident Jelcin odvolal vládu Sergeje Stěpašina jmenovanou před necelými třemi měsíci. Neoznámil žádný důvod svého nečekaného rozhodnutí a jen Stěpašinovi za jeho působení poděkoval. |
 Ruský prezident Boris Jelcin (vpravo) podává ruku Vladimiru Putinovi, kterého jmenoval ruským premiérem a vybral ho za svého nástupce ve funkci |
 Vladimir Putim (vlevo), kterého ruský prezident Boris Jelcin jmenoval v pondělí dopoledne premiérem a vybral ho za svého nástupce ve funkci prezidenta a odvolaný premiér Sergej Stěpašin (uprostřed) |
 Nově jmenovaný ruský premiér Vladimir Putim, kterého ruský prezident Boris Jelcin vybral za svého nástupce |
 Odvolaný ruský premiér Sergej Stěpašin |
