"Strany nebyly schopny dospět ke shodě," řekl po jednání kosovský prezident Fatmir Sejdiu.
Rozhovory se konaly pod dohledem Evropské unie, Spojených států a Ruska. Unie i Američané stojí na straně kosovských Albánců a podporují nezávislost provincie. Moskva je naopak spojencem Srbů, pro něž je odtržení nepřijatelné. Kosovským Albáncům ale již dochází trpělivost a hodlají vyhlásit nezávislost i bez dohody velmocí.
"Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova by bylo zločinem proti mezinárodnímu právu," varoval před tímto krokem srbský premiér Vojislav Koštunica.
Dvoumilionová jihosrbská provincie Kosovo, obývaná z více než 90 procent etnickými Albánci, je od roku 1999 pod správou OSN. Počátkem letošního roku pro ni zvláštní zmocněnec OSN Martti Ahtisaari navrhl faktickou nezávislost pod dohledem EU - se zvláštním důrazem na práva stotisícové srbské menšiny. Kosovští Albánci ji přivítali, Srbové rezolutně odmítli. Vedli zdlouhavá jednání, ale ke kompromisu nikdy nedospěli.
Zprávu o krachu rozhovorů si teď má do 10. prosince vyslechnout generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Pak Kosovo s největší pravděpodobností jednostranně vyhlásí nezávislost.
Část odborníků se obává, že takový krok vnese ještě více napětí do již tak nestabilního regionu. O samostatnost se s odvoláním na příklad Kosova mohou přihlásit Srbové, žijící v nedaleké Bosně a Hercegovině. - více zde
Obavy z nových bojů v Kosovu mírní nastávající premiér provincie Hashim Thaci. "Otevřený konflikt a násilí nevypukne," ujišťuje politik, který proti Srbům dříve bojoval jako partyzánský velitel.
