Vojáci i diplomaté připouštějí, že to nebude lehké. Porážka Talibanu a dosud velmi úspěšná operace nemohly změnit nic na jednom z klíčových problémů země: Afghánistán zůstává roztříštěn do mnoha oblastí ovládaných vlivnými veliteli, kteří se o moc neradi dělí a časté spory řeší svými soukromými armádami. Hlavním úkolem Západu tedy nyní je zamezit jednotlivým frakcím v nových střetech, jimiž byla země zmítána v první polovině devadesátých let.
Prosadíme klid, slibují USA
USA daly minulý týden znovu kategoricky najevo, že velmi tvrdě zasáhnou proti těm, kdo se nepodřídí. Vysocí američtí představitelé potvrdili tiskovým agenturám, že CIA se pokusila zabít Gulbuddína Hekmatjára, radikálního vůdce jedné z afghánských frakcí, jenž hrozil svržením prozatímní vlády a útoky proti americkým vojákům.
Hekmatjár, klíčový spojenec USA za války proti SSSR, navíc v roce 1992 proslul krvavými raketovými útoky proti svým někdejším afghánským spolubojovníkům a byl tady považován za obrovské nebezpečí pro stabilitu země.
Útok na Hekmatjára nebyl ani zdaleka první takovou akcí, americké a britské jednotky již po měsíce vedou po celé zemi "diplomacii B-52", jak říkají Afghánci tomu, když bombardéry B-52 začnou varovně kroužit nad veliteli, kteří se dostali do sporu. Američtí důstojníci jim poté tvrdě naznačí, že začnou-li válčit, stanou se cílem laserově naváděných bomb.
Zatím to vychází, velké zkoušky však teprve čekají. V červnu má začít za předsednictví bývalého krále Muhammada Záhira Šáha, který se nedávno vrátil z exilu, velké zasedání kmenových vůdců, vlivných duchovních a všech, kdo v zemi něco znamenají. Zemi by shromáždění mělo dát vládu na několik dalších let a vyjednavači se nyní všemožně snaží zaručit, aby bylo impulzem ke stabilitě.
Uprchlíci se vracejí s nadějí
Rizika jsou velká: různé střety a konflikty jsou hlášeny velmi často a i nejvlivnější vládci země dávají najevo, že nechtějí při dělení moci přijít zkrátka. Zabránit novým konfliktům je principiálním úkolem další fáze afghánské operace, na tom se shodují všichni.
To se týká především oblastí mimo Kábul - v hlavním městě je rozmístěno čtyři a půl tisíce vojáků sil ISAF, které pod britským velením dohlížejí na klid ve městě. Jejich operace zatím probíhá úspěšně - kromě vojenských cílů mají jejich patroly i důležitý psychologický efekt, mají přesvědčit Afghánce, že západní vojáci nejsou okupační armádou a že dříve či později odejdou.
Afghánci na každý pád věří, že lepší časy jsou na dohled. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky minulý týden oznámil, že dosud se do země vrátilo více než půl milionu uprchlíků. To je více, než se čekalo, a OSN označilo tato čísla za "omračující vývoj, který mezinárodní komunitu překvapil". Další statisíce však stále čekají na návrat a humanitární organizace zdůrazňují, že země zničená čtvrtstoletím války se neobjede bez cílené pomoci světového společenství.
Hon na Taliban neskončil
Kromě vojáků mírových sil ISAF je v zemi rozmístěno na dvou základnách několik tisíc amerických vojáků, které doplňují elitní jednotky z dalších zemí, zejména z Británie a Kanady. Ti nadále v okrajových částech země pátrají po izolovaných skupinkách vojáků Talibanu, případně zasahují po celé zemi proti „destabilizujícím elementům“.
Tak například minulý pátek: několik desítek amerických vojáků za rozbřesku obsadilo asi deset domů v Kandaháru a zatklo devět mužů podezřelých z ukrývání členů Talibanu a Al-Kajdy. V pátek také britští vojáci při řízené explozi, jedné z největších v poválečné historii britské armády, vyhodili do povětří desítky tisíc bomb, náloží a střeliva, objevených v obrovských jeskynních komplexech Talibanu ve východním Afghánistánu.
První, vojenská část operace, tedy sice ještě neskončila, důstojníci však předpovídají, že bude pozvolna doznívat. "Boj s Al-Kajdou a Talibanem je v podstatě úspěšně dokončen," prohlásil minulý týden podle tiskových agentur britský generál Roger Lane s tím, že síly protivníka již nejsou schopny soustředěného odporu.
"Role bojových jednotek se brzy výrazně zmenší a kyvadlo se bude stále více nachylovat směrem k pomoci našich vojenských poradců," shrnul představy o dalším působení západních sil, které mají také vybudovat afghánskou armádu. Dodal však zároveň, že válka stále ještě není u konce, i když ten nejspíš nastane "během týdnů".
Rozsáhlejší operace, do nichž se zapojovaly tisíce britských či amerických vojáků, mají být podle stratégů v dalších měsících nahrazeny akcemi méně početných skupin vojáků, kteří budou nasazováni stále častěji také v Pákistánu, v hraničních oblastech s Afghánistánem. Právě tam někde se může podle spekulací vojáků ukrývat Usáma bin Ládin, jehož dopadení nadále patří k významným cílům afghánské války.
 Zničený památník na kopci nad afghánským hlavním městem Kábulem. |
