Krásné plus size modelce Ashley Alexissové to ve spodním prádle velmi sluší

Krásné plus size modelce Ashley Alexissové to ve spodním prádle velmi sluší | foto: Facebook

Šíření obchodů s XXXL oblečením odrazuje od boje s nadváhou, varují vědci

  • 343
Obchody s módním oblečením se přizpůsobily stále výraznější části obyvatel, kteří potřebují větší velikost. Tento trend s sebou ale nese riziko, že lidé budou méně motivovaní bojovat s nadváhou, která ohrožuje zdraví. S odkazem na britské vědce na to upozornil italský deník Corriere della Sera.

Nadměrné velikosti jsou osvobozeny od cla, a to nejen ve Spojených státech, kde jsou obchody s nadměrnými velikostmi téměř všude. Také v Itálii roste počet obézních, a tak lze i tam vidět obchody s XXXL oblečením.

Záměr je to bohulibý, protože obchody vycházejí vstříc potřebám stále větší vrstvy obyvatel. Zároveň odstraňují stigmatizaci těl, která neodpovídají klasickým kánonům diktovaným módou a pomáhají tak mnohým, aby se cítili lépe. 

Studie Východoanglické univerzity však zdůrazňuje, že normalizace nadměrných velikostí s sebou přináší i nežádoucí vedlejší účinek. Totiž to, že lidé tolik nebojují s kilogramy navíc, které jsou hrozbou pro zdraví. 

Britští vědci publikovali výsledky svého výzkumu v odborném časopise Obesity. Pro studii nashromáždili údaje o téměř 24 000 lidech s nadváhou a obezitou. Zjistili, že podíl těch, kdo podceňují vlastní tloušťku, znepokojivě narůstá. 

V současnosti je 58 procent mužů s nadváhou přesvědčeno, že nadváhu nemají, zatímco v roce 1997 se tento podíl pohyboval kolem 48 procent. U žen pak podíl těch, které si neuvědomují své kilogramy navíc, vzrostl z 24 procent v roce 1997 na dnešních 31 procent. 

Mezi obézními se podíl těch, kteří si myslí, že je zcela normální, co jim ukazuje váha, zvýšil ze šesti na 12 procent. 

Obezita zkracuje život o patnáct let, léčba stojí miliardy

Jak je možné, že se člověk cítí být ve formě, ačkoli  má nadměrnou velikost? Například jen jeden člověk s nadváhou ze dvou chce zhubnout. 

„Nicméně normální váha je definována na základě výpočtu, kdy je riziko úmrtí nejnižší: kdo je v normě, tedy má index tělesné hmotnosti mezi 18 a 25 (poměr mezi tělesnou výškou a váhou), má naději, že bude žít déle než ten, kdo má nadváhu či obezitu,“ uvedl Ferruccio Santini, předseda Italské společnosti pro obezitu a ředitel centra obezity a endokrinologie při univerzitě v Pise. 

„Být obézní navíc znamená drastické snížení kvality života a zdraví,“ dodal.

5. listopadu 2018

Za nadváhu mohou i geny a chudoba

Mnozí to ještě nepochopili, ale obezita je skutečně nemoc: zhoršuje metabolické funkce a produkuje celkový chronický zánět, který usnadňuje vznik dalších chorob, jako je cukrovka, kardiovaskulární nemoci či nádory. 

Obezita má globální ekonomický dopad. Na vině jsou i zemědělské dotace

Navíc obézní člověk žije o deset let méně a deset let života stráví s horším zdravotním stavem. Uvědomit si problém s nadváhou a snažit se jej řešit je nezbytné především proto, aby se člověk cítil lépe. Avšak podle britských vědců se to stává stále méně. 

Chybné vnímání tělesné hmotnosti není problémem jen v Británii, ale i v Itálii. Podle údajů italského ministerstva zdravotnictví se každý druhý obézní Ital považuje jen za „robustního“, zatímco Italky o sobě mají realističtější mínění: pouze 35 procent žen s nadváhou se považuje za „plnoštíhlé“. 

Jak uvádějí britští vědci, problém je výraznější mezi chudším obyvatelstvem. To často ignoruje komplikace spojené s obezitou a je pro něj těžší zahájit zdravý životní styl, například proto, že zdravá jídla jsou dražší. Také v Itálii jsou rozdíly, a to sociálněekonomické a teritoriální: na jihu a na ostrovech je podíl obézních lidí a těch s nadváhou mnohem vyšší než na bohatším severu. 

Také stigmatizace obézních je pro tyto lidi nepříjemná. „Kdo je obézní nebo má nadváhu, nesmí být obviňován, protože na hromadění tuku má často vliv i genetika. Máme však možnost, na rozdíl od tělesné výšky či barvy vlasů, s tím něco udělat. Cílem je především změna životního stylu, která pomáhá shazovat kilogramy a upevnit zdraví,“ poznamenal Santini. 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video