Sobotní útok bílého Itala na cizince tmavé pleti, při kterém bylo ve středoitalském městě Macerata zraněno šest lidí (psali jsme zde), byl posledním ze série incidentů, které mají na svědomí Italové hlásící se k extrémní pravici. Podle aktivistů ze skupiny Infoantifa Ecn, bojující proti fašismu, se podobných incidentů stalo v zemi od roku 2014 více než 140.
Zatímco osmadvacetiletého Lucu Trainiho vyslýchala kvůli střelbě v Maceratě policie, čtyři Severoafričané v Pavii ohlásili, že je během nedělní noci zbila skupina 25 skinheadů. V polovině ledna desítky členů neofašistického hnutí Nová síla (FN) vnikly do baru, kde se konala schůzka příznivců romské kultury. Zranili i organizátorku akce.
Zatímco v roce 2001 mělo hnutí FN jen 1 500 členů, dnes jich má více než třináct tisíc a facebookovou stránku skupiny sleduje téměř čtvrt milionu lidí. Podobný vzestup zažívá i neofašistické hnutí CasaPound, které na Facebooku sleduje bezmála 234 tisíc uživatelů. Tajemník hnutí Simone Di Stefano se chce v březnových volbách ucházet o úřad premiéra.
Podle aktivistů bojujících proti fašismu je důvodem nárůstu krajně pravicových uskupení v zemi neochota úřadů proti nim zasáhnout. Část poslanců italského parlamentu přitom loni přišla s návrhem zákona, který by zakazoval fašistickou propagandu. Těm, kdo by prodávali předměty spojené s fašismem či předváděli nacistický pozdrav, by hrozily až dva roky vězení. Návrh však neprošel senátem, kde ho zamítla opozice, včetně strany expremiéra Silvia Berlusconiho.
Kdyby se Mussolini vrátil, volby by vyhrál
„Jsme velmi znepokojení,“ citoval list The Guardian Carlu Nespolovou, šéfku Národní asociace italských partyzánů (ANPI). „Neofašisté útočí na naše kanceláře a zdá se, že zde není žádná vůle je zastavit. Požádali jsme vládu, aby zabránila neofašistickým hnutím, aby se mohly účastnit nadcházejících voleb, protože jejich existence je protiústavní, ale nikdy jsme nedostali odpověď,“ dodala.
Italská ústava zakazuje „propagaci jakýkoli spolků, které se ztotožňují s cíli fašistické strany nebo kohokoliv, kdo vyzdvihuje její principy“. Úřady však proti hnutím FN a CasaPound nikdy nezakročily. I přesto, že jejich členové na svých demonstracích nosili nacistické svastiky a fašistické vlajky.
„Zásadní roli v propagandě extrémní pravice hrají fake news,“ uvedl sociolog a expert na dezinformace z vysoké školy v Messině Francesco Pira. „Nejde jen o úplně falešné zprávy, ale i o zprávy, v nichž se k popisu migrantů používá slovo „nelegální“. Označuje tak žadatele o azyl za kriminálníky, což je pro pravicovou propagandu nejvíce vítaný pojem,“ vysvětluje.
Vztahem Itálie k extremismu se zabývá i snímek Sono tornato (Jsem zpět), který měl v italských kinech premiéru začátkem února. Ten popisuje, co by se stalo, kdyby se Mussolini vrátil do současné Itálie. „Italové, na rozdíl od Němců, se se svým diktátorem nikdy nevyrovnali, nikdy ho neodstranili,“ uvedl režisér snímku Lucu Manieru. „Když se dívám na to, co se dnes v naší zemi děje, jsem přesvědčen, že kdyby se Mussolini vrátil, volby by vyhrál,“ dodal.
