Většinou však mají takové ceny, jež jsou pro většinu středoasijských internetových surfařů nedostupné. Průměrný měsíční výdělek v Kazachstánu dosahuje v přepočtu zhruba 100 dolarů a přístup na internet v lepší kavárně stojí pět dolarů na hodinu. V Tádžikistánu je to ještě horší: při tamější průměrné mzdě 10 dolarů stojí hodina čtyři dolary.
V kavárně Stalker se účtuje za hodinu připojení jeden dolar. "Internet je jedinou možností, jak se mohu dozvědět, co se ve světě kolem nás děje," tvrdí zaměstnankyně obchodního domu Nurlan.
Erik Burkitbajev, generální ředitel Nursatu, největší kazašské soukromé telekomunikační společnosti, uvedl, že internet sehrává v bývalých sovětských republikách důležitou psychologickou roli. Společnost Nursat, která poskytuje služby 35 procentům uživatelů internetu v Kazachstánu, je společným podnikem založeným před pěti lety americkými a kazašskými investory. "Ještě 10 let poté, co Kazachstán získal nezávislost, má stejně jako řada dalších bývalých sovětských republik tendenci uzavírat se do sebe," říká Burkitbajev.
"Internet nám ji má pomoci prolomit a mnohem více se otevřít vnějšímu světu." Zatímco se internet velmi rychle šíří na Západě, brzdí ve Střední Asii jeho růst omezený rozsah telekomunikací. Z přibližně 60 milionů lidí žijících v prostoru mezi Ruskem a Čínou má přístup k internetu nanejvýše 450 až 500 tisíc.
Kazachstán s 15 miliony obyvatel má s 250 tisíci největší hustotu uživatelů. Tádžikistán, který sousedí s Afghánistánem, má pouhých 400 až 500 uživatelů a otevřel v červnu teprve první internetovou kavárnu.
Ve velké části regionu telekomunikace téměř neexistují. A tam, kde vznikly, jsou velmi nespolehlivé, což platí i pro velká města.
"Když vezmete do ruky telefon, nemůžete si být nikdy jisti, že funguje," říká pracovník jedné ze západních firem v Almaty.
Technologie ovšem není jedinou věcí, která brzdí rozvoj internetu. Stejně jako v mnoha ostatních zemích bývalého SSSR, tak i autoritářští vůdcové ve Střední Asii se obávají, že volný tok informací může podlomit jejich moc.
Proto třeba Kazachstán schválil loni zákon o telekomunikacích, který podle kritiků dává vládě plnou moc kontrolovat internet.
Opozice v některých středoasijských zemích má uzavřeny webové stránky nebo zablokované kanály. Rozhodnutí vůdců středoasijských zemí, která mají ochromit rozvoj internetu, způsobila, že novináři z organizace Reportéři bez hranic označili všech pět středoasijských států za "nepřátele internetu".
Většina těch, kdo se na rozvoji internetu ve Střední Asii podílejí, však říká, že světová síť je hospodářskou silou, kterou se i tito vůdcové musí naučit přijmout, nebo riskují ztrátu potenciálu, který nabízí. Burkitbajev si myslí, že internet se i tak začíná ve Střední Asii zabydlovat a počet uživatelů se bude v následujících letech každoročně zvyšovat. "Internet je příliš velký a důležitý, nikdo si dlouho nemůže dovolit jeho rozvoj brzdit."
