Chlapecká škola Arthura G. Doziera v asi šestitisícovém městečku Marianna na Floridě fungovala od roku 1900 jako nápravné zařízení pro „nepřizpůsobivé chlapce“. Po dlouhá desetiletí se však o škole mluvilo především jako o místě trýznění, bití a znásilňování.
Nad tím, co se za zdmi školy dělo, úředníci zavírali oči dlouhých 111 let. Zařízení uzavřelo své brány teprve v roce 2011, když stát Florida zastavil pod tlakem veřejnosti její financování. Do té doby za branami školy přišly o život za nevyjasněných okolností desítky mladých chlapců. Možná i stovky.
„Řekli, že byl pobodán při rvačce. Rodina ale nikdy nedostala jeho tělo. Tehdy před sedmdesáti lety nebylo dobré se ptát. Bylo tam hodně zastrašování,“ uvedla pro BBC žena, jejíž bratr je pochovaný někde na školním pozemku. Do nápravného zařízení se dostal, protože se pokusil ukrást auto.
S exhumací těl ze školního hřbitova plného neoznačených hrobů začala v roce 2013 dobrovolnická skupina forenzních antropologů. Ti měli za cíl těla identifikovat, předat ostatky jejich příbuzným a zodpovědět jim otázky, které smrt mladých chlapců obklopují.
Pod 31 bezejmennými kříži však v roce 2014 objevili 55 dětských těl (o případu jsme psali zde). Minulý týden našli dělníci, kteří měli v blízkosti Dozierovy školy čistit zamořenou půdu, dalších 27 mrtvol. Podle odhadů antropologů i podle svědectví bývalých žáků však ani dosud objevených 82 těl není konečný počet, píše The New York Times.
Brutální násilí „v bílém domě“
„Garantuji Vám, najdou dalších 200 až 300 mrtvých kluků,“ říká Terry Burns, který si peklem Dozierovy školy prošel v šedesátých letech. Dodnes jí neřekne jinak, než „koncentrační tábor pro chlapce“.
Burns společně s dalšími bývalými studenty založil hnutí „Chlapci z bílého domu“, které se přičinilo o uzavření školy. Jméno organizace je odvozeno od bílého přístěnku, kde vychovatelé chlapce trestali tvrdým koženým řemenem - metoda, kterou škola užívala od roku 1900 až do jejího hořkého konce.
V čele hnutí stojí Jerry Cooper, který v Dozierově škole pobýval v letech 1960 a 1961. V „bílém domě“ jednou utržil 135 ran v rámci kolektivního trestu za to, že se jeho kamarád pokusil utéct.
Floridská škola řeší desítky nevyjasněných úmrtí. Pravdu odhalí exhumace |
„Schválně mě bili hranou opasku. Viděl jsem, jak na stěnu cáká krev,“ popsal surovost Cooper, který při brutálním trestu omdlel bolestí. Ještě před tím mu vychovatel vyrazil čtyři přední zuby a zlomil chodidlo. I padesát let po osudném večeru má Cooper na hýždích a stehnech hluboké jizvy.
Do vzpomínek „Chlapců z Bílého domu“ se nesmazatelně vryl především Troy Tidwell, jeden z někdejších správců, jehož několik bývalých svěřenců obvinilo nejen z brutality, ale také ze sexuálního zneužívání. Správce obvinění již dříve odmítl s tím, že hochům pouze „naplácal.“
„Věděl jsem, že to nejsou všechna těla, nejsem překvapen,“ řekl Cooper pro The New York Times k objevu neoznačených hrobů. „Chlapci z bílého domu“ ve zveřejněných svědectví popisují, že více než sto ran údajně ne všechny děti přežili. Tolik ran přitom nezřídka dostávaly teprve desetileté děti. Nejhorší tresty dostávaly černošské děti.
Biti až do hořkého konce
Podle oficiálních záznamů Dozierovy školy zemřelo několik chlapců při epidemii chřipky. V roce 1914 uhořelo osm hochů v pokoji, kde byli zamčeni, a několik dětí vychovatelé dokonce údajně zastřelili na útěku. Úmrtí ostatních chlapců je vedeno pod slovy „nehoda“ nebo „ příčina neznámá“. Záznamy navíc přiznávají pouze 31 úmrtí.
Do převýchovného zařízení se chlapci dostávali většinou kvůli drobným krádežím, záškoláctví, nebo kvůli pokusům o útěk z domova. Podle svědectví přeživších tam však končilo i mnoho dětí s mentálními poruchami. V šedesátých letech bylo v zařízení drženo až 500 dětí najednou, píše The Daily Mail.
V brutálním prostředí kvetla také vzájemná šikana. Svědectví „z bílého domu“ popisují, že mezi chlapci docházelo k bití i k sexuálnímu zneužívání. „První noc mě napadli čtyři starší kluci a pokusili se mě znásilnit. Pral jsem se s nimi, až jsem vzbudil vychovatele,“ uvedl Johann Wagener, který za to, že se bránil, dostal 35 ran opaskem. Z Dozierovy školy uprchl v roce 1958, pomohla mu jeho přítelkyně.
Dozierova škola měla pověst týrání, bití a zanedbávání již od samotného založení na počátku 20. století. Zpráva z roku 1903 uvádí, že i děti ve věku 6 let tam byly drženy „v železech, jako běžní kriminálníci“. V roce 1968 další vyšetřování ukázalo, že děti vychovatelé věznili v zatékajících místnostech bez topení, tekoucí vody a s kbelíky místo toalet.
Brutalitě byli žáci Dozierovy školy vystaveni až do samého konce. Podle zprávy z vyšetřování v roce 2010 byl jeden z hochů zbit tak drsně, že se mu kusy spodního prádla vryly do masa a později mu musely být vyoperovány. Na ošetření ran, které při „výchovných trestech“ děti utržily, dostávaly pouze vazelínu.
Vyšetřovatelé se nyní chystají prohledat zbytek školního kampusu. Do případu se zapojil také guvernér Floridy Ron DeSantis, který požádal státní úřady o součinnost ve vyšetřování. Do doby, než bude celá oblast prozkoumána, doporučili odborníci přistupovat k místu jako k pohřebišti.
Za zločiny nebyl zatím nikdo obviněn. Mnozí předpokládaní pachatelé jsou již dávno mrtví.
Škola Arthura G. Doziera leží u města Marianna ve státě Florida ve Spojených státech
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
