Akce k výročí nezávislosti, které se konaly po celý rok, vrcholí dvoudenními oslavami 5. a 6. prosince. Jejich centrem jsou Helsinky, finská metropole. V přístavu nedaleko centra města oslavy ukončí velkolepý ohňostroj.
Obyvatelé země tisíců jezer si kulaté výročí společně připomněli „modrobílou“ přestávkou na kávu v úterý ve dvě hodiny odpoledne (13 hodin SEČ). Přípitek kávou, ať už společně s kolegy ve firmách, se sousedy či s přáteli a příbuznými doma, je pro Finy symbolický.
Jsou totiž bezkonkurenčně největšími konzumenty kávy na světě, ročně jí spotřebují 12 kilogramů na obyvatele, což je o celých 2,1 kilogramu na hlavu víc než u druhých Norů. Typickým sladkým zákuskem ke kávě jsou ve Finsku - podobně jako v sousedním Švédsku - skořicové rolky.
Ke společnému kávovému přípitku vyzvala obyvatele Finska organizace Suomi 100, která oslavy stého výročí samostatnosti organizuje. Pokud si lidé nemohou udělat čas v určenou hodinu, pak si mají najít na kávu se svými přáteli chvilku kdykoli během tohoto dne.
„Čas byl záměrně zvolen tak, aby většina lidí byla se svými kolegy stále ještě v práci nebo ve škole, než půjdou den nezávislosti oslavit domů se svými rodinami,“ uvedla zástupkyně Suomi 100 Päivi Pirttiläová.
Ježíše Krista, Koloseum i Tančící dům zahalí finské barvy
Oslavy výročí nezávislosti budou kromě vůně kávy charakteristicky provázet také finské národní barvy - modrá a bílá. Města a vesnice ve Finsku byly vyzvány, aby v předvečer výročí vyvěsily na stožáry státní vlajky, a případně také nasvítily významné budovy modro-bíle. V národních barvách září už od pondělí také posvátná hora Sámů Saana na západě Laponska.
Do iniciativy se zapojilo i dalších téměř 30 zemí světa, včetně České republiky. V Praze se modrou a bílou barvou rozzáří Tančící dům. „Rozsvítíme ho ve středu v podvečer,“ uvedl pro iDNES.cz ředitel Galerie Tančící dům Robert Vůjtek.
Celkem modře a bíle zazáří padesát památek. Mezi nimi proslulá socha Ježíše Krista nad Riem de Janeiro v Brazílii, Niagarské vodopády v Kanadě, hrad v mozambické metropoli Maputo, Anděl nezávislosti v mexické metropoli, slavné Koloseum v Římě, telavivská radnice či Viktoriin most v australském Brisbane (kompletní seznam památek, které budou v modrobílých barvách, najdete zde).
„Modrá je barva našich jezer a bílá představuje sníh, který pokrývá naši zemi v zimě,“ popsal finské barvy v roce 1870 místní literát Zacharias Topelius. Bílá vlajka s modrobílým křížem se stala oficiální vlajkou Finska v květnu 1918, necelého půl roku po vyhlášení samostatnosti.
Finové svou nezávislost oslavují hrnkem kávy...
Valtioneuvoston suosituksen mukaisesti myös meillä juodaan #suomi100-kahvit tasan klo 14. Hyvää juhlapäivää Suomi! @valtioneuvosto https://t.co/jD8NtxWLp9
...a sladkostmi:
Onnea Suomi! #suomi100 #stt #kakkukahvit https://t.co/vbYx3Uobbp
Na oslavy se těší. Bojí se migrace, terorismu a změn klimatu
Čtyři z pěti Finů podle průzkumu veřejného mínění uvedli, že je pro ně důležité zúčastnit se oslav stého výročí nezávislosti, a více než 600 tisíc z nich, tedy 14 procent lidí ve věku mezi 15 a 84 lety, se nějakým způsobem angažovalo v přípravách programu v průběhu roku.
Do oslav se zapojuje také finský národní sport, hokej, sérií mimořádných zápasů ligových družstev. Helsinské týmy Jokerit a IFK se rozhodly sehrát svá utkání na nezastřešeném stadionu, který i s tribunou pro zhruba osmnáct tisíc diváků vznikl kvůli oslavám v parku Kaisaniemi v centru metropole.
Atmosféra zápasů má připomenout časy před více než sto lety, kdy amatérští nadšenci v zátoce přiléhající k parku začínali hrát novou hru, při níž místo o míč sváděli souboje o puk.
Podle průzkumu z konce listopadu, o kterém informoval finský server Helsinki Times, se Finové sto let po vzniku samostatného státu obávají tří věcí - změn klimatu (75 procent), terorismu (81 procent) a světové uprchlické krize (83 procent)
Zatímco u globálního oteplování a teroristů počet znepokojených Finů ve srovnání s loňskem vzrostl o šest, respektive o čtyři procentní body, migrace se bojí méně lidí než loni. Mezi hrozbami Finové vidí také výrobu zbraní hromadného ničení a kybernetické útoky na informační sítě.
Čím dál méně obyvatel Finska se naopak obává o ekonomickou situaci země, pouhých 22 procent lidí by také vstoupilo do NATO. V průzkumu odpovídal 1 001 respondent ve věku 15 až 79 let.
Finové si nezávislost vybojovali
Cestu k samostatnosti Finska otevřela před sto lety bolševická revoluce v Rusku. Převzetí moci bolševiky podnítilo snahy jednotlivých národů o nezávislost. Finský parlament vyhlásil nezávislost 6. prosince 1917, i potom však musela země tisíců jezer se Sovětským svazem tvrdě bojovat.
Nejprudší boje mezi oběma zeměmi se odehrály za takzvané zimní války. V roce 1939 Sovětský svaz na Finsku požadoval, aby Moskvě postoupilo strategicky důležitou Karelskou šíji, což tamní vláda odmítla. Sovětské jednotky 30. listopadu vpadly do Finska.
Vletěli jste zase do našeho vzdušného prostoru, obvinili Finové Rusy |
Na odpor se sovětské armádě čítající v době útoku asi půl milionu mužů postavilo 250 tisíc mobilizovaných finských vojáků, a navzdory početní převaze se dokázali bránit až do ledna. Finští bojovníci se výborně pohybovali na lyžích, bíle maskovaní splývali se zavátou krajinou, ovládali partyzánskou taktiku, v bojích využívali Molotovovy koktejly a do karet jim hrálo i mrazivé počasí a zastaralá technika nepřítele.
Teprve po 105 dnech bojů, když byla proražena obranná linie v Karelské šíji, souhlasili s podepsáním příměří. V zimní válce padlo na 70 tisíc Finů, Sovětské ztráty na životech byly několika set tisícové. Za útok proti Finsku byl SSSR vyloučen ze Společnosti národů.
Poté, co nacisté přepadli Sovětský svaz, Finsko vstoupilo po německém boku znovu do bojů v tzv. Pokračovací válce s cílem získat zpět odňatá území. Po válce ale muselo přistoupit na to, že území změny z roku 1940 jsou definitivní, a navíc se zavázat k neutrální politice „přátelské vůči SSSR“. Stalin však zemi nevnutil komunistický režim, jaký prosadil ve střední Evropě. I po rozpadu SSSR v 90. letech zůstalo Finsko neutrální zemí, byť nad ním Moskva uplatňovala v omezené míře svůj vliv.
Finský vzdušný prostor v době výročí narušilo ruské letadlo
Kořistí ruského impéria se Finsko stalo v roce 1809, po švédsko-ruských válkách. Součástí Švédska bylo předtím po šest staletí, od roku 1155. Jako autonomní velkoknížectví mělo Finsko vlastní ústavu a řídilo se švédským právem.
Ruský car Alexandr I. přijal titul finského velkoknížete a formálně tím finskou autonomii potvrdil. Za panování posledního ruského cara Mikuláše II. ale Finsko o svou autonomii v roce 1899 přišlo a s tím souvisel i nástup tvrdé rusifikace.
Současná finská politika je orientována na dobré vztahy s evropskými zeměmi i Ruskem, s nímž Finsko váže několik smluv o spolupráci. A Rusko náleží k hlavním hospodářským partnerům Finska. V době oslav však Finy znovu pobouřilo, když ruské letadlo údajně narušilo vzdušný prostor Finska nad Baltským mořem.
