O existenci tajného programu sledování zaměřeného především na mešity a další místa navštěvovaná vyznavači islámu se poprvé zmínil v pátek na své internetové stránce magazín US News and World Report.
Podle tohoto časopisu byl program s přísně tajným charakterem spuštěn agenty Federálního úřadu pro vyšteřování (FBI) a ministerstva energetiky vzápětí po teroristických útocích proti USA v září 2001.
Pod dozorem bylo přes 120 objektů, a to včetně soukromých obydlí, nejprve v okolí Washingtonu a následně i v Chicagu, Seattlu, Detroitu, New Yorku a Las Vegas.
"Vládní agentury sice oznámily, že ve vchodech, ve stanicích metra a na dalších veřejných místech daly instalovat detekční zařízení na přítomnost radioaktivních materiálů, existence tajné kontroly soukromého majetku ve velkém měřítku ale nebyla veřejnosti známa," píše NYT.
Tisíce radiačních poplachů
Podle deníku vládní místa oznámila policii a hasičům ve velkých městech několik tisíc radiačních poplachů.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Brian Roehrkasse nyní listu potvrdil, že "ve veřejně přístupných oblastech byly prováděny pasivní operace se záměrem detekovat přítomnost radioaktivních materiálů, a to takovým způsobem, který zaručuje americká ústavní práva".
Agentura AFP ale upozorňuje, že zákony USA nepřipouštějí sledování amerických občanů bez předcházejícího souhlasu justice. Připomíná také, že prezident George Bush nyní čelí silné kritice, protože umožnil bez příslušných právních kroků telefonické a elektronické odposlouchávání hovorů probíhajících mezi USA a zahraničím.
Jak moc se odposlouchávalo?
Bush tento postup zdůvodnil mimořádnou situací vyplývající z boje proti terorismu. Podle New York Times však byl rozsah odposlechů prováděných Národní bezpečnostní agenturou (NSA) mnohem větší, než Bílý dům přiznává.
List připomíná, že Bush po prozrazení programu uvedl, že bez obvyklého povolení byly odposlouchávány jen mezinárodní hovory osob podezřelých ze spojení s teroristickou organizací Al-Kajda.
Ve skutečnosti však podle deníku bylo sledováno obrovské množství mezinárodních i domácích hovorů a e-mailových spojení, z nichž se tajná služba snažila vytipovat takové, které by mohly s terorismem souviset.
Významní vládní činitelé podle těchto informací osobně kontaktovali vedoucí představitele velkých telekomunikačních firem, aby s nimi dojednali přístup k jejich sítím. V řadě případů se jednalo i o spojení mezi dvěma různými cizími zeměmi, která se uskutečňují prostřednictvím amerických technických zařízení.
