Eurokomisařka Věra Jourová

Eurokomisařka Věra Jourová | foto: Reuters

Evropskou komisi znepokojuje nedostatečné stíhání korupce v Česku

  • 284
Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjádřila mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie.

Česko má podle zprávy stále rezervy v boji proti korupci, který se někdy nepříliš rychle snaží zefektivnit přijímáním nových zákonů. Vyjadřuje obavy, že významné korupční případy nejsou v ČR vyšetřovány systematicky.

Nedostatky vidí unijní exekutiva v Česku rovněž například v malé transparentnosti vlastnictví médií či ve zhoršeném přístupu části společnosti k nevládním organizacím. Naproti tomu dobře hodnocenou nezávislost české justice by podle komise mohly dále zvýšit nově zaváděné normy.

Unijní exekutiva vidí nedostatky v protikorupčním boji také v Bulharsku, Chorvatsku, na Slovensku, v Maďarsku a na Maltě.

Komise přišla vůbec poprvé s ročním hodnocením stavu právního státu a fungování demokratických principů v rámci snahy upozornit na možné problémy s dodržováním evropských hodnot. Snaží se tak předejít tomu, aby se v případě dalších států opakovala situace kolem Polska či Maďarska, proti nimž vedou unijní orgány řízení.

„Pokud někde chybí vláda práva nebo je v ohrožení, má to dopad na život každého z nás,“ prohlásila při prezentaci zprávy místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová s dovětkem, že vyrůstala v komunistickém Československu, kde vládla totalita a nikoli právo. Hodnocení podle ní může upozornit členské země na nedostatky a také jasně definovat pojem právního státu, jehož údajnou mlhavost některé země komisi vyčítají.

Unijní exekutiva také v případě Česka poukazuje na probíhající audity možného střetu zájmů veřejných činitelů a zneužívání peněz z evropských fondů.

„Je to konstatování... lidé by měli vidět, že když je někdo vysoce postavený v politice nebo v byznysu, platí pro něj zákon stejně jako pro běžného občana,“ řekla ke zjištěním týkajícím se Česka Jourová.

V Česku je sice zaručena svoboda projevu, obsah médií však není zcela chráněn před vlivem jejich vlastníků, konstatuje zpráva EK. Problém vidí hlavně v tom, že neexistují přesná pravidla, díky nimž by se jasně vědělo, kdo jednotlivá média vlastní. Komplikovaná může být i role samotných novinářů. „Má se za to, že novinářům nehrozí fyzické útoky, avšak slovní urážky a vyhrožování nejsou v politickém diskursu ničím neznámým,“ uvádí komise.

Největší výhrady k Polsku a Maďarsku

Nejvážnější výhrady dala EK najevo k situaci v Maďarsku a v Polsku.

„V některých členských státech podnítilo směřování změn vážné obavy o to, aby neměly reformy vliv na nezávislost justice,“ uvádí zpráva v kapitole věnované převážně Polsku a Maďarsku. V těchto státech jsou podle EK na místě „vážné obavy“ z možného podřizování soudů politické moci. Komise však bedlivě sleduje také potenciálně problematický vývoj soudnictví v Bulharsku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Naopak na Slovensku podle EK nová vláda po problematickém přístupu té předchozí slíbila posílit nezávislost soudů. 

V Polsku, Maďarsku a na Maltě také podle komise hrozí politizace úřadů dohlížejících na média. U těchto tří států spolu s Bulharskem dala EK zároveň najevo obavy z přímého vlivu politiků na veřejnoprávní i soukromá média.

„Poláci a Maďaři vždycky volali po tom, abychom pokryli všechny země a nezaměřovali se jen na ně. Ale u Polska a Maďarska jsme museli konstatovat, že nezačínáme s bílým papírem,“ konstatovala Jourová. 

Maďarská ministryně spravedlnosti označila zprávu EK za absurdní a nepravdivou. Nemůže být podle ní podkladem k diskuzi.

Jourová vrací úder

Jourová zveřejnila zjištění komise den poté, co ji za kritiku směřování Maďarska vyzval k rezignaci maďarský premiér Viktor Orbán.

Šéfka komise Ursula von der Leyenová se v pondělí za Jourovou po kritice ze strany Orbána postavila. Maďarskému premiérovi se nelíbila prohlášení Jourové v německém týdeníku Der Spiegel, kde řekla, že Orbán vytváří nemocnou demokracii. Podle něho tím urazila maďarský lid a odporovala roli komise jako neutrální a objektivní instituce.

Jourová v reakci na Orbánova slova řekla serveru Politico, že nechce zabředávat do osobních útoků. „Jednu věc chci ale jasně odmítnout. Nikdy jsem neurazila maďarský lid. Naopak. Nemám nic než obrovský respekt k maďarskému lidu a volbám, které činí.“

„To nicméně neznamená, že když je třeba, neměli bychom mluvit kriticky o krocích vlád a volených představitelů, ať už v Komisi nebo v členských státech. V demokracii nestojí ničí činy nad kritikou.“

Na svém výroku, že maďarský premiér Viktor Orbán vytváří v zemi nemocnou demokracii, Jourová trvá. Po zveřejnění zprávy o stavu právního státu v sedmadvacítce zemí Evropské unie to řekla českým novinářům v Bruselu.

„Odpověď komise bude, že jsme otevření dialogu. Že bychom měli zasednout ke stolu a nevzkazovat si přes média,“ prohlásila Jourová.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video