Členské země musí nejdříve zavést pořádek do evropské politiky, kde zatím vládne blahovolné rozhazování peněz unie. To, s čím Brusel zápasí už celá desetiletí, chtějí noví levicoví vůdcové vyřešit do konce března.
Jejich úsilí sledují s největším napětím kandidátské země na východě včetně České republiky. Bez úspěšné reformy politiky a financování EU nemají naději, že by se s nimi někdo o vstupu do unie bavil vážně - bez ohledu na to, že o členství vedou už od listopadu 1998 jednání.
Pokud časový rozvrh na reformu unie selže, mohou si všichni čekatelé aspoň na rok strčit své naděje do kapsy. Od léta 1999 budou země EU pohlceny volbami do Evropského parlamentu a jednáním o nové evropské komisi. To znamená, že v Bruselu nebude nic fungovat - a bez něj si úspěšné reformy nelze představit. Jen malou útěchou pak bude, že se v dubnu rozšíří aspoň NATO a s ním i zóna bezpečnosti.
Březnový termín bude také prvním testem levice, která vládne v třinácti z patnácti zemí EU. Její předáci buď uspějí v reformním úsilí, nebo se rozhádají a pohřbí naděje na obrat unie k problémům obyčejných lidí.
Nejvíce práce bude s tím, co vypadá jako hotová věc - s jednotnou měnou. Tento rok se ukáže, zda euro bude "tvrdé" či "měkké" a zda tedy přinese stabilitu nebo finanční zmatky. Pokud zesílí otřesy ve světové ekonomice, zostří to boj o sblížení hospodářských politik v unii. Bez jejich sladění si nikdo netroufá říci, zda euro dokáže přežít příští krizi, která už možná klepe na dveře.
- neděle 3. ledna 1999
