Nadešla poslední a rozhodující vojenská operace proti politickým představitelům a ozbrojeným složkám Tigraje, napsal v úterý na sociální sítě etiopský premiér Abyi Ahmed. Ultimátum, které dal představitelům Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (TPLF), podle něj vypršelo.
Jeho ministr pro demokratizaci dodal, že hlavní město odbojného regionu na hranicích Eritrey a Súdánu bude brzy dobyto. „Pochodujeme na Mekele a tyto kriminální živly zadržíme,“ uvedl pro agenturu AP Zadig Abraha.
Do sousedního Súdánu už před boji uprchlo přes třicet tisíc lidí a OSN varuje před humanitární krizí. Očekává, že v následujících měsících by hranice mohlo překročit 200 000 lidí.
Tigrajské úřady viní federální vládu z bombardování civilních cílů a obyvatelé odříznutého regionu hladoví. Přicházejí děsivé zprávy o masakrech, kterých se zřejmě dopouštějí obě strany konfliktu.
Ve vesnici Mai Kadra byly podle Amnesty International mačetami povražděny stovky civilistů. Kdo má tento zločin na svědomí (podle některých zpráv to byly tigrajské milice), není jisté. Pětimilionový region velký přibližně jako Česká republika je odstřižený od internetu a telefonních linek.
 |
„Viděl jsem mrtvoly lidí, kteří byli podřezáni a pohozeni na ulici. Zraněné přivázali na provaz a táhli za motorkou,“ řekl agentuře Reuters uprchlík Araqi Naqashi. „Je to děs, hrůza. Loví a vraždí Tigrajce. Všude rabují, útočí na nás tanky,“ dodal.
Čtyřiačtyřicetiletý premiér zatím všechny mezinárodní výzvy ke klidu zbraní odmítá. „Dejte nám čas. Nepotrvá to nekonečně dlouho. Bude to rychlá operace,“ prohlásil mluvčí vládní vojenské operace proti tigrajským politickým a vojenským předákům.
Nobelovka pro mladého reformátora
Ještě před rokem byl Abiy Ahmed symbolem naděje. K moci ho v roce 2018 vynesly protesty proti autoritářskému a zkorumpovanému režimu a někdejší zpravodajec rychle začal prosazovat demokratické reformy: propustil politické vězně, přivítal exulanty a slíbil svobodné a férové volby.
„Nadešel čas poučit se z minulých chyb a napravit staré křivdy,“ tvrdil syn muslimského otce a křesťanské matky, který byl vnímán jako sjednotitel více než stodesetimilionové země. Mezinárodní aplaus si vysloužil ve chvíli, kdy uzavřel mírovou dohodu s Eritreou, s níž Etiopie na přelomu tisíciletí vedla krvavou válku o sporná pohraniční území.
Tigrajec v čele WHOO politické síle TPLF svědčí i fakt, že k ní patřil současný šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. Náčelník generálního štábu etiopské armády Birhanu Jula prohlásil, že šéf WHO se snaží obstarat zbraně a získat pro TPLF diplomatickou podporu. „Ten muž je členem této skupiny,“ prohlásil Jula. Tedros to popřel, vyzval k míru a zajištění bezpečnosti pro civilisty. zdroj: ČTK |
I díky tomu se před rokem stal laureátem Nobelovy ceny za mír. „Někteří lidé si bezpochyby budou myslet, že letošní cena byla udělena předčasně,“ uvedl tehdy Nobelův výbor. Podle něj si však úsilí Abiy Ahmeda zasluhuje uznání a povzbuzení.
Vypuzení staré gardy
Brzy poté image mírotvorce dostala první trhliny. Lidskoprávní organizace upozorňovaly, že si rychle osvojil represivní praktiky svých předchůdců, zavírá kritiky do vězení a vypíná internet. Znepokojivé byly především zprávy o rostoucím napětí mezi jednotlivými etiopskými etniky.
Vyvrcholilo ve chvíli, kdy Ahmed, první premiér z nejpočetnějšího etiopského etnika Oromů, vytlačil z vládnoucí koalice představitele TPLF. Ti etiopské politice dominovali od roku 1991, kdy tigrajští bojovníci po dlouhých letech občanské války svrhli komunistického diktátora Mengistu Haile Mariama.
Nyní se stali obětí čistek, jejichž cílem bylo odstranit tváře starého režimu. Mladý premiér dokonce některé z nich obvinil z korupce a porušování lidských práv a hnal je před soud. Naštvané vedení TPLF opustilo Addis Abebu a stáhlo se do Mekele, kde pokračovalo v odporu proti federální vládě.
Když rozhodla o posunutí voleb kvůli pandemii koronaviru, vzepřelo se a počátkem září uspořádalo regionální volby. Takovou urážku své autority si premiér nemohl nechat dovolit: křehká etiopská federace tvořená několika etniky by se mu mohla snadno rozpadnout pod rukama.
Atmosféra šovinismu
Počátkem listopadu, zatímco celý svět sledoval prezidentské klání v Americe, oznámil Abyi Ahmed začátek bezpečnostní operace proti představitelům TPLF. Její jednotky obvinil z útoku na na základnu etiopské armády a prohlásil: „Poslední červená linie byla překročena“.
Etiopská armáda během dvou týdnů obsadila území na jihu a západě Tigraje. Rychlý konec války ale není pravděpodobný. TPLF má k dispozici asi 250 000 mužů ve zbrani a její vůdci se na vojenskou konfrontaci připravovali celý poslední rok. Očekává se, že v hornatém terénu dokážou federálním jednotkám dlouho vzdorovat.
Analytici se obávají, že jedna z nejstabilnějších zemí černého kontinentu by se mohla propadnout do spirály etnického násilí a stát se africkou Jugoslávií.
„Abyi Ahmed měl po nástupu k moci stabilizovat etnický nacionalismus, místo toho však otevřel Pandořinu skřínku s problémy, které se nyní zoufale snaží dost pod kontrolu,“ citují The Financial Times experta na východní Afriku Rashida Abdiho.
Rostou také obavy, že se plameny války převalí i za hranice. Tigrajské jednotky před několika dny odpálily rakety na území Eritrey, která podle TPLF poskytuje etiopskému letectvu základny pro útoky na Tigraj.
Vláda tvrdí, že jejím nepřítelem nejsou obyčejní Tigrajci a válka prý skončí, až se bude pozatýkáno dvanáctičlenné vedení TPLF. V Addis Abebě se však podle zpravodaje The New York Times šíří atmosféra šovinismu, v níž je každý, kdo mluví tigrajštinou, automaticky podezřelý.
Tigrajci jsou hromadně propouštěni z bezpečnostních složek, státní správy i aerolinek. Etiopští vojáci tento týden odzbrojili asi tři sta tigrajských členů mírové mise Africké unie v Somálsku a internovali je v kasárnách. Důvod? Nevěřili jim.
Trable s nobelovkou
K ukončení konfliktu vyzvaly Spojené státy, Africká unie i papež František. Také Nobelův výbor je „hluboce znepokojen“. Loňského laureáta mírové ceny vyzval k deeskalaci násilí a odvrácení své země od přízraku občanské války.
Někteří Etiopané si myslí, že Abyi Ahmed prestižní ocenění vůbec dostat neměl. „Nobelova cena Abyiho dlouho chránila, sloužila jako štít před kritikou,“ řekl agentuře AP norský odborník na Etiopii Kjetil Tronvoll.
Západní komentátoři pak připomínají, že Abyi Ahmed je jen poslední z řady laureátů, kteří naděje do nich vkládané nenaplnili. Barmská disidentka Aun Schan Su Ťij, která získala Nobelovu cenu před třiceti lety na návrh Václava Havla, se po nástupu k moci stala pragmatickou nacionalistkou popírající genocidu Rohingů.
Barack Obama zase nobelovku dostal pouhých devět měsíců po svém nástupu k moci „za vytvoření nové atmosféry v mezinárodní politice“. Dokonce i prezidentovi příznivci přiznávali, že je to předčasné a trapné – jak pro Nobelův výbor, tak pro Obamu.
„Z Nobelovy ceny míru se stal špatný vtip,“ píše po posledních zprávách z Etiopie britský Daily Telegraph. Komentátor The Financial Times je trochu smířlivější: „Možná by se to dalo nazvat kletbou Nobelovy ceny míru... Pro Nobelův výbor z toho plyne jedno ponaučení. Až příště budete mít pochybnosti, počkejte.“
