Poslechněte si celý rozhovor s reportérem Freislerem v Kontextu:
Posledním milníkem v plíživé normalizaci vztahů s Venezuelou se stal dubnový summit v Bogotě. Delegace USA, Evropské unie a latinskoamerických zemí v kolumbijské metropoli jednali s vyslanci Madurova režimu o možném uvolnění sankcí a uvolnění miliard zablokovaných v zahraničních bankách výměnou za obnovení dialogu s opozicí.
Schůzku inicioval levicový prezident Kolumbie Gustavo Petro, který na rozdíl od svého předchůdce dává najevo, že s venezuelským socialistickým režimem chce jednat. Jeho loňské volební vítězství je součástí levicové vlny, která přepsala politické poměry v Jižní Americe a připravila půdu pro postupné oteplování vztahů se zemí zbídačenou téměř čtvrt století trvající vládou chavistů.
„Je jasné, že Madurův režim se dostává z mezinárodní izolace. V Kolumbii, Chile a Brazílii dnes vládnou levicoví vůdci, kteří ho chtějí tak trochu znovu přivítat mezi sebe. Maduro může říct, že vyhrál bitvu, že opravdu překonal období, kdy to vypadalo, že ho celý svět chce zbavit moci,“ vysvětluje v podcastu Kontext novinář Eduard Freisler, autor reportážní knihy Venezuela: Rozklad ráje.
Summitu v Bogotě se chtěl zúčastnit také opoziční předák Juan Guaidó, ale Kolumbijci ho posadili na letadlo do Miami. Devětatřicetiletý politik považovaný kdysi za venezuelského Obamu nejspíš zůstane v americkém exilu. Je to potupná tečka za ambicemi muže, kterého během masových protestů v roce 2019 za prezidenta Venezuely uznaly desítky zemí včetně USA, Británie nebo České republiky.
Je to také další důkaz, že rozhádaná protimadurovská opozice je v troskách. Část je v exilu, část ve vězení, zbytek se snaží koexistovat v mantinelech vytyčených režimem. „Opozice podobným způsobem krachuje už pětadvacet let. Sama je velmi zkorumpovaná, někteří její členové jsou na Madurově výplatní pásce a na opozici si jen hrají. Jiní nejspíš nejsou, ale status quo jim vyhovuje,“ vysvětluje Freisler.
Po fiasku Trumpovy politiky „maximálního tlaku“ se postupně oteplují i vztahy se Spojenými státy. Západ si vzhledem k embargu na dovoz ruské ropy nemůže dovolit ignorovat fakt, že Venezuela má největší zásoby černého zlata na světě. Americká společnost Chevron v listopadu dostala povolení obnovit ve Venezuele těžbu, v současnosti exportuje 148 000 barelů denně.
Amerika láká Venezuelu z ruského objetí. V první řadě jde o ropu |
Proměnila se i ekonomická situace třicetimilionové země, která donedávna platila za synonymum hyperinflace a prázdných obchodů. Maduro před dvěma lety ustoupil od některých socialistických dogmat a po letech znárodňování, diktování směnných kurzů a cen řadu regulací zrušil. A především povolil používat dolary, takže lidé nemusí chodit na trh s pytlem bezcenných bolívarů.
„Dnes je to totálně dolarizovaná země,“ popisuje Freisler dojmy ze své poslední návštěvy Venezuely. „Vrátil jsem se do své staré caracaské čtvrti Las Mercedes, která před nástupem socialistů měla pověst čtvrti nočního života, byla tam spoustu diskoték, barů, klubů a butiků. Pak jeden byznys za druhým krachoval a já tam nakonec zůstal mezi ruinami.“
„Teď jsem se tam vrátil po dvou a půl roce a nemohl jsem uvěřit svým očím. Před mým domem stály nové mrakodrapy, prodejna prvotřídní whisky, kousek dál pětipatrový obchodní dům, kde můžete koupit mobilní telefon za tisíc dolarů,“ popisuje Freisler.
Boháči a chuďasové. Venezuela se vzmáhá, socialismus střídá bezbřehá nerovnost |
Z hospodářského boomu se ovšem mohu těšit jen lidé, kteří mají přístup k tvrdé měně: lidé napojení na vládu, pašeráci a zločinci nebo šťastlivci, kterým posílají peníze příbuzní žijící v zahraničí. Není jich málo, za posledních osm let odešlo z Venezuely sedm milionů lidí. Polovina obyvatel však stále žije v extrémní chudobě. „Stačí vyjet kousek za Caracas a vidíte, že je tam bída. Nefunguje tam hromadná doprava, nejsou tam nemocnice ani školy a lidé nemají co jíst. Tam pokračuje stará Venezuela,“ říká Freisler.
Maduro se nadále tváří jako neohrožený bojovník proti imperialismu a v televizi se dokonce vysílá seriál, v němž vystupuje jako kreslený superhrdina Súper Bigote (Superknír). Postupnému oteplování vztahů s USA nicméně nasvědčuje i fakt, že z Caracasu zmizela protiamerická hesla a vševidoucí oči Huga Cháveze nastříkané na zdech.
Super Knír! Maduro v komiksu bojuje jako Superman proti Trumpovi |
„Pokud se Madurovi podaří aspoň trošku postavit na nohy zdevastovaný ropný průmysl, může říct: ‚Porazili jsme opozici, Guaidó je pryč, teď ještě musíme porazit ekonomické sankce.‘ Nechce provokovat Ameriku, a proto teď proti opozici tolik nejde. Chce ukázat: ‚Já jsem klidný jako beránek, pojďme dělat byznys,‘“ dodává Eduard Freisler.