A při troše "šikovnosti" s minimální obavou z případného trestu. Je to hrůzné zjištění, ale v mnoha případech to tak opravdu chodí. A zdaleka ne jen v rozvojovém světě.
Zpráva Dětského fondu OSN (UNICEF) tento týden konstatovala, že ve světě se každoročně stane předmětem obchodu zhruba 1,2 milionu dětí. Celkový obrat se odhadem pohybuje kolem 300 miliard Kč. Z většiny těchto nezletilých "transakce" vyrobila malé otroky bez sebemenších práv.
Děti made in Romania
"Děvčátko z Gambie, čistotné a přítulné, 10 let, 122 cm, 44 kg, nenakažené AIDS." "Děti made in Romania, od šesti do dvanácti let, poslušné, dovoz v ceně." Příště to zase mohou být malé Thajky, dobře rostlé, nebo "silní a výnosní" chlapci z Ukrajiny nebo Moldavska.
Takových inzerátů lze nejen na internetu stále najít celou řadu. Děti jsou nabízeny k "zapůjčení" na víkend, ale také k definitivnímu prodeji. Co se s nimi potom stane, lze snadno domyslet. V lepším případě skončí v adopci. Spíše však u lopotné dřiny v továrnách, jako sluhové, pasáčci nebo drobní zlodějíčci a žebráci, v horším pak jako sexuální otroci nebo dokonce poslouží jako "dárci" tělesných orgánů.
Lze namítnout, že mnohé takový "byznys" zachrání před smrtí hladem. Ale ruku na srdce, může to pro tyto malé človíčky být nějaká útěcha? Aby nedošlo k omylu, obchod s dětmi zdaleka není výhradní záležitostí chudých afrických nebo asijských států.
"Skutečně se jedná o celosvětový problém. Týká se to všech zemí bez výjimky," upozorňuje dokument OSN zvaný Konec vykořisťování dětí: zastavme obchodování. Speciálně Evropu označili autoři zprávy za rozsáhlý trh obchodování s dětmi, jehož hlavními dodavateli jsou západní Afrika a východní Evropa.
V Evropě se každoročně stane předmětem obchodu kolem půl milionu dívek z celého světa, především z bývalých republik Sovětského svazu. Tento druh kšeftů však vzkvétá i v jiných částech planety, například v Asii a Střední Americe.
Nejen Afrika, ale i Evropa
Obchod s dětmi a mladými ženami už svoji výnosností dohání drogové kšefty. Není divu, obnáší minimální náklady, rychlou návratnost kapitálu a nepříliš velké riziko. Jen pro názornost: zpráva uvádí, že cena mladé dívky, která padne do spárů obchodníků v malých rumunských městech, činí na počátku obchodního řetězce směšných padesát dolarů. V Itálii pak takové děvčátko střelí za pět i více tisíc dolarů, tedy nejméně za stonásobek.
Vyhlášeným rájem obchodu s dívkami a mladými ženami je také jihovýchodní Asie. Jen v takovém Thajsku došlo podle údajů UNICEF za poslední tři roky ke dvacetiprocentnímu nárůstu dětské prostituce. Patnácti procentům dívek prodaných z Vietnamu je méně než patnáct let.
V Číně se každý rok stává obětí kupčení na čtvrt milionu žen a dětí. V kurzu však jsou i chlapci. Příkladně z Bangladéše, Indie a Pákistánu jsou každý rok prodány do Spojených arabských emirátů tisíce pětiletých kluků, aby tam pracovali jako žokejové na velbloudech.
|
Jak kšeftům s dětmi zabránit? "Objeví se nějací lidé a nabídnou chudým rodinám určitý obnos s tím, že děti budou pracovat na plantážích a budou pravidelně posílat domů peníze. Rodiče pak své děti už nikdy nespatří," popisovala běžnou praxi Estelle Gulumanová z UNICEF. Obchodování paradoxně sílí také kvůli kvalitnější dopravě a možnostem, jež poskytuje rozvoj internetu. Mnohé chudé země se alespoň verbálně snaží s tímto nešvarem bojovat, ale pro zásadní potření novodobých otrokářů se jim nedostává peněz. Jiné státy pak před problémem zavírají oči. Jak z toho ven? Znalci poměrů obchodu s dětmi vysvětlují, že boj proti tomuto zlu musí být celosvětově koordinován. Na předloňském světovém kongresu o zneužívání dětí v Jokohamě se účastnické státy shodly na závěrečné deklaraci, podle níž má být obchod s dětmi uznán za zločin proti lidskosti a stíhán mezinárodními soudy. To však nestačí, je třeba prosazovat příslušné zákony a lpět na jejich přísném dodržování. |
