Cizinci ven, volají mladí Braniboři

Andreas Schneider nemá rád cizince, protože berou Němcům práci a připravují je o děvčata. Kromě toho prodávají drogy a smrdí, říká osmnáctiletý kuchař, který chce aby šli všichni pryč. Mladý Němec, který tvrdí, že má kvůli konkurenci cizinců problém najít místo, je součástí trendu mezi teenagery, který se vyznačuje vysokým stupněm nenávisti vůči cizincům. Obzvlášť silně se projevuje v Braniborsku s dvacetiprocentní nezaměstnaností, a to i přesto, že tu mnoho lidí pocházejících odjinud nežije. Silná xenofobie je ale i v ostatních spolkových zemích bývalého východního Německa.

V Německu žije sedm milionů cizinců. To je asi devět procent věech obyvatel země.

Andreas: proč je sem vláda zve?
Andreas kritizuje německou vládou, která každý rok přijímá tisíce cizinců jako politické uprchlíky a pracovní síly. "Dělají jenom problémy. Turci a negři vždycky nosí zbraně a obchodují s drogami. Cizinci pracují za nízké mzdy a připravují nás o práci. Nemůžu je vystát. A stát s nimi zachází líp než s Němci a to všechno se děje v Německu," stěžuje si Schneider.

Západ se s nacistickou minulostí pokusil vyrovnat
Zatímco západní část rozdělené země se po válce tvrdě vypořádávala se svou nacistickou minulostí a otevřela dveře cizincům, komunistické východní Německo se izolovalo a tvrdilo, že s hrůzami nacismu nemá nic společného. Po pádu berlínské zdi se na východě vzedmula vlna rasového násilí, jejíž obětí se stalo přes sto lidí.

Xenofobní a antisemitské postoje jsou velmi rozšířené přesto, že v spolkové zemi Braniborsko žije méně než dvě procenta lidí, kteří se narodili mimo Německo a necelé procento Židů. Například plná třetina nočních podniků ve spolkové zemi nedovoluje cizincům vstup.

Studie: 55 procent teenagerů v Braniborsku nemá rádo cizince
Nedávná studie postupimské univerzity mezi 3000 mladými lidmi do 19 let, která proběhla na čtyřiceti braniborských školách, ukázala, že se 55 procent dotázaných projevuje vůči cizincům nepřátelsky. To je asi o desetinu lidí více než při podobném šetření před pěti lety.

Sedmnáctiletý učeň z Postupimi Christian Gädzig však považuje i tento údaj za příliš nízký: "Pochybuju, že jen 55 procent lidí nemá rádo cizince, myslím, že aspoň 70 procent by se jich chtělo zbavit."  To, že je xenofobie v Braniborsku na vzestupu potvrzuje i vedoucí univerzitního projektu Detlef Landua. Toho znepokojuje zejména to, že v Braniborsku i v celém východním Německu  žije jen velmi málo cizinců.

Cizinec na východě má větší šanci stát se obětí násilí
Plných deset procent lidí zde vyjadřuje názor, že je správné bít cizince a vyhnat je ze země. Je to dvakrát vyšší procento než v jiných západoevropských zemích, upozorňuje. Přitom v celostátním průměru se podíl obyvatel s xenofobními postoji v Německu od evropského průměru neliší. Vzrůst xenofobních nálad potvrzuje i spolkový ministr vnitra Otto Schily. Ten tvrdí, že cizinec na východě má 26krát vyšší
pravděpodobnost, že se stane obětí rasově motivovaného násilí, než na západě země.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video