Jednání o zařízení na severním pobřeží Kuby jsou v pokročilé fázi, ale nejsou uzavřena, vyplývá podle WSJ ze zpráv amerických zpravodajských služeb. Bidenova administrativa kontaktovala kubánské představitele ve snaze dohodě zabránit, napsal WSJ s odkazem na své zdroje.
Američtí představitelé, kteří mluvili s novináři WSJ, řekli, že zmínka o cvičišti na Kubě je obsažena v nových vysoce utajovaných amerických zpravodajských informacích. Ty označili za přesvědčivé, ale útržkovité.
Našli jsme společnou řeč, řekl Si Ťin-pching po jednání s Blinkenem v Pekingu |
Washington má zvýšené obavy z čínských ambicí v Karibiku a Latinské Americe v době, kdy se administrativa snaží tlumit napětí s Pekingem, vyvolané mimo jiné americkou podporou Tchaj-wanu. Ministr zahraničí Antony Blinken byl v minulých dnech na návštěvě Číny, kde se setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem.
Podle deníku se zdá, že tato cesta zabránila dalšímu zhoršování vzájemných vztahů. Blinkenovi se však nepodařilo zajistit souhlas Číny s návrhem, aby obě země obnovily vzájemnou vojenskou komunikaci a předešly tak nedorozuměním. Podle prohlášení ministerstva zahraničí Blinken rovněž vyjádřil obavy ohledně aktivit čínských zpravodajských služeb na Kubě.
WSJ na začátku června uvedl, že Čína se dohodla s Kubou na vybudování své špionážní stanice na ostrově; Bílý dům tuto zprávu označil za nepřesnou, ale blíže ji neupřesnil. O dva dny později ale Bidenova administrativa odtajnila zpravodajské informace, které potvrdily, že čínská zařízení pro shromažďování zpravodajských informací existují na Kubě přinejmenším od roku 2019.
Čína si hlídá záda. Základnu špionů na Kubě popřela, námořní cvičení sledovala |
Současní i bývalí američtí představitelé uvedli, že nové vojenské zařízení by mohlo Číně poskytnout platformu pro trvalé umístění vojáků na ostrově. Pekingu by také mohlo umožnit rozšíření sběru zpravodajských informací, včetně elektronického odposlechu. Bílý dům se ke zprávě WSJ odmítl vyjádřit.
Zaměstnanec čínského velvyslanectví ve Washingtonu se odvolal na vyjádření mluvčího ministerstva zahraničí v Pekingu z 9. června, který uvedl, že si není vědom žádné dohody mezi Čínou a Kubou. Kubánské velvyslanectví ve Washingtonu označilo dřívější zprávu deníku za „naprosto lživou a nepodloženou“. Ambasáda na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.
Vztahy mezi Pekingem a Washingtonem se v poslední době zhoršily mimo jiné v souvislosti s balony a jinými létajícími objekty, které zachytilo a sestřelilo americké vojenské letectvo nad územím USA. Washington tvrdí, že se jednalo o čínské špionážní balony, což ale Peking odmítl.
