"Vláda někdy musí přijmout tvrdá rozhodnutí," řekl o schválení mnohamilionového projektu chilský prezident Sebastian Piňera. "Když ale dnes toto rozhodnutí nepřijmeme, odsoudíme naší zemi v budoucnu k četným výpadkům energie," dodal s tím, že spotřeba elektřiny v zemi rapidně vzrůstá.
Plánovaný výkonPlánovaný výkon vodní elektrárny, která by měla začít vyrábět proud v roce 2026, inženýři odhadují na 2 750 MW. To je téměř pětina celonárodní spotřeby, jež dosahuje 15 000 MW. Pro srovnání, jaderná elektrárna v Temelíně má výkon 2 000 MW. |
Chile bude muset zvýšit svou energetickou kapacitu v příštích 15 letech až trojnásobně, aby dokázalo nasytit rychle rostoucí průmysl a stále početnější města, shodují se analytikové podle britského listu The Guardian.
I proto členové z federální komise pro životní prostředí (CEA) dali v polovině května zelenou projektu HidroAysén za 3,2 miliardy dolarů (téměř 60 miliard korun).
Jenže problém je, že hydroelektrárna má stát v neposkvrněné patagonské oblasti regionu Aysén na soutoku řek Pascua a Baker. V oblasti malebných údolí a fjordů, kde se vyskytují vzácné druhy rostlin a zvířat jako třeba huemul jižní, ohrožený druh jelena, který je chilským národním symbolem.
Přehrady zaplaví přes 5 700 hektarů
Pokud chilský kabinet společný projekt energetických společností Endesa a Colbún schválí, čekají region veliké změny. HidroAysén počítá s vytvořením pěti ohromných přehrad, které zaplaví území o rozloze 5 700 hektarů (což je pro představu asi osm tisíc fotbalových hřišť nebo dvojnásobek přehrady Orlík).
To není všechno. Aby se energie dostala do středního Chile, kde leží metropole Santiago, je třeba postavit velké množství sloupů vysokého napětí. Dráty povedou dva tisíce kilometrů daleko přes národní parky a jiné chráněné oblasti. Rozhodnutí komise proto mezi Chilany vzbudilo vlnu nevole.
"V porovnání s tepelnými elektrárnami to je čistá energie," uznala obyvatelka jednoho z městeček v Patagonii Claudia Torresová. Zároveň však pro americký týdeník Time dodala: "Jenže to, jak chtějí projekt realizovat, bude mít strašný dopad na životní prostředí i společnost."
Demonstrace proti stavbě vodního díla v chilské metropoli Santiagu (20. května 2011)
Názor šestatřicetileté hlasatelky z lokálního rádia sdílejí tisíce Chilanů, kteří protestovali v patagonském Coihaique i v metropoli Santiagu. Tam policie musela rozehnat přes dvacet tisíc demonstrantů vodními děly a slzným plynem. Podle průzkumů chilské agentury Ipsos bylo proti elektrárně v polovině května přes 61 procent lidí. Zastánci HidroAysén se ale brání, že není jiná možnost.
"Chile není bohatá země. Žije zde přes 2,5 milionu chudých a abychom chudobu překonali, potřebujeme energii. Proto musíme rozvíjet naše vlastní zdroje," citovala agentura AP ministryni pro životní prostředí Maríu Ignácii Benítezovou. "A říci 'Podívejte, jak si ničí svou neobydlenou půdu', by ze strany bohatých zemí bylo velmi sobecké," dodala s tím, že vývoj zkrátka nelze zastavit.
A co alternativní zdroje?
Chile je bohaté na měď i na další kovy a minerály, má však poskrovnu ropy a zemního plynu. Stát proto využívá hlavně tepelné a vodní elektrárny. K jádru panuje v zemi odpor. Některé odborníky ale zlobí, že Chile podobně jako jiné země v Latinské Americe příliš neuvažují o alternativních zdrojích energie.
Ty země využívá sotva ze tří procent. Podle energetického experta Roberta Romána z Universidad de Chile de Santiago by země měla více investovat do větrných, solárních či geotermálních elektráren. Kupříkladu mizivý počet větrných elektráren v poušti Atacama vyprodukuje asi 150 MW, přitom by to mohlo být až 5 000 MW a stejně je tomu i se solární energií.
"Kdyby Chile věnovalo na rozvoj solární energie území o rozloze 40 kilometrů čtverečních v severním regionu, tak by země mohla lehce zdvojnásobit nebo ztrojnásobit svou kapacitu," řekl Román týdeníku Time. Hlavní problém vidí v tom, že chilský energetický systém ovládají tři společnosti: Endesa, Colbún a Gener, které získávají všechny kontrakty a v zemi vytvořily prostředí nepřející konkurenci.
Povolení HidroAysén straší lidi ještě z jednoho důvodu. Obávají se, že výstavba patagonské vodní elektrárny nastartuje přípravy dalších kontroverzních staveb. Už teď se například počítá s vystavěním tzv. Castillské šestky, šesti tepelných elektráren za pět miliard dolarů, které mají do patnácti let stát ve středním Chile.
Region Aysén v chilské Patagonii
