Za varovný výstřel dvacet let. USA řeší verdikt nad černošskou matkou

Americkou veřejnost rozdělují dva rozsudky, které v posledních měsících vynesly poroty ve státě Florida. Zatímco běloch George Zimmerman byl v ostře sledovaném procesu zproštěn obvinění z vraždy mladého černocha, černošská matka dostala 20 let za varovný výstřel, jímž chtěla chránit sebe a své děti.

Oba dva verdikty v ostře sledovaných procesech vynesly poroty, ve kterých zasedají a o vině, či nevině rozhodují vybraní zástupci veřejnosti.

Kauza Zimmerman

Třicetiletý George Zimmerman čelil v ostře sledovaném procesu obvinění, že jako velitel sousedské hlídky zavraždil loni koncem února sedmnáctiletého černošského mladíka Trayvona Martina.

Zimmerman se hájil, že střílel v sebeobraně. Martin ho prý udeřil do tváře, srazil k zemi a hrozil mu zabitím. Ukázalo se však, že mladík nebyl ozbrojený. Měl u sebe pouze pití, balíček bonbonů a čtyřicet dolarů.

Policie Zimmermana po incidentu propustila. Zatkla jej až po měsíci a půl pod tlakem veřejných protestů vinících jej z rasově motivované vraždy.

Po otci je běloch, po matce hispánec.

Po tři týdny trvajícím procesu rozhodla porota o Zimmermanově nevině. Nad rozsudkem se přitom radila šestnáct hodin.

Ani ne dva měsíce poté se Zimmerman ocitl ve vyšetřovací vazbě znovu, a to když na něj manželka, s níž se tou dobou rozváděl, zavola policii, že ji a jejich dceru ohrožuje zbraní.

Letos v červenci byl velitel sousedské hlídky George Zimmerman zproštěn obvinění, že zavraždil neozbrojeného černošského mladíka. Na straně druhé porota o rok dříve odsoudila mladou černošskou matku za obdobný incident na 20 let. Za pouhý varovný výstřel, jak sama tvrdí.

K němu se třiatřicetiletá Marissa Alexanderová uchýlila v okamžiku, kdy ji podle jejích slov chtěl napadnout manžel, s nímž již v tu chvíli nežila. Muž byl za domácí násilí na Alexandrové již dříve odsouzen a měl soudem zakázáno se k ní přibližovat. Chtěla tak nejen ochránit sebe, ale i své tři děti, mezi nimi i to, které pouhých devět dnů před incidentem porodila.

Výstřel muže nijak nezranil, Alexanderová pálila do vzduchu a trefila zeď. Zbraň držela zcela legálně a prošla výcvikem. Sama později vypověděla, že neměla v úmyslu manželovi ublížit, ale pouze jej důrazně varovat.

Přestože nikdo při incidentu nebyl zraněn, vyslechla si verdikt odsuzující ji k dvacetiletému trestu za "napadení smrtící zbraní s přitěžujícími okolnostmi". Těmi soud shledal fakt, že během hádky opustila dům, aby si došla do auta pro zbraň, a teprve potom na svého manžela vystřelila.

Dvacet let byl nejnižší možný trest, jaký v takovémto případě floridské zákony umožňují.

Soudce nepoučil dostatečně porotu

Proti verdiktu se Alexanderová odvolala. Odmítla dohodu, na základě které by si odseděla tři roky, a žádala nový soud. Žalobkyně totiž podle jejích právníků nevzala v potaz hned několik zásadních faktů. "Měla soudní příkaz proti svému manželovi, devět dní předtím porodila, prošla výcvikem k užití zbraně a měla na ní povolení," zní argumenty na webové stránce, kterou na podporu černošské matky zřídili její blízcí.

Letos v září, tři roky od osudného incidentu, rozhodl odvolací soud, že Alexanderová má právo na nový proces. Soudce prý pochybil, když porotu špatně poučil o paragrafu o sebeobraně, jímž se mladá matka hájí.

Za mřížemi však zůstala až do středečního večera, kdy byla propuštěna na kauci 150 tisíc dolarů (asi tři miliony korun). Až do uzavření procesu bude v domácím vězení, informovala stanice CNN.

Běloch versus černoška

O případu Alexandrové přes veškerou snahu její rodiny referovala téměř po tři roky pouze lokální média a veřejnost o této kauze neměla tušení až do okamžiku, kdy letos v červenci padl finální verdikt v aféře Zimmerman. Tehdy se okamžitě případu chopili ochránci lidských práv, podle kterých je floridský právní systém negativně zaměřen vůči černochům.

Případ Alexanderové také ukázal na problematičnost tamní legislativy v otázce sebeobrany. Obyvatelé jižanského státu mohou v ohrožení beztrestně použít zbraň a nemusí poté policii dokazovat, že se nejdříve pokoušeli střetu vyhnout. V případě Zimmermana soud naplnění této podmínky uznal, zatímco u Alexanderové ne.

Mladé matce navíc přitěžuje další bod současné legislativy. Ten garantuje každému, kdo během zločinu vytáhne zbraň, nejméně desetiletý trest. Pokud opravdu dotyčný vystřelí, čeká jej nejméně dvacet let za mřížemi.

Tento zákon zavedla Florida v roce 1999 s cílem snížit míru kriminality, připomíná list The Huffington Post. Od 70. let se totiž potýkala s velkým množstvím těžkých zločinů, spojených především s aktivitami drogových gangů.