Komunistický lídr podle dokumentů rovněž vyjednával o nákupu belgických zbraní pro kubánskou armádu od skupin napojených na německé pravicové extremisty.
Zprávy dokazující Castrovo odhodlání nedopustit americkou invazi na Kubu zveřejnila tento týden německá zahraniční zpravodajská služba Bundesnachrichtendienst (BND). Obsahují informace sesbírané před padesáti lety německými agenty, v tu dobu na Kubě zrovna probíhala Karibská krize.
Castro lákal bývalé příslušníky nacistických SS na čtyřikrát větší mzdu, než se v tu dobu vyplácela v Německu. Navíc jim nabízel začít v Havaně nový život.
Ve zveřejněných listinách se píše o čtyřech bývalých pohlavárech jednotek SS, které Castro do Havany pozval. Podle potvrzených zpráv na Kubu dorazili jen dva. Německá zpravodajská služba usoudila, že kubánský režim se chce osvobodit z těsné závislosti na sovětském výcviku a dodávkách zbraní.
Třináctidenní krize začala 16. října 1962, když se tehdejší prezident Spojených států John F. Kennedy dozvěděl, že Sovětský svaz instaloval rakety na Kubě pouhých 144 kilometrů od pobřeží Floridy. Tajné vyjednávání mezi Kennedym a sovětským prezidentem Nikitou Chruščovem přineslo dohodu, že Američané nezaútočí na Kubu, když Sověti z ostrova stáhnou své rakety.
