Podle dat Národního statistického úřadu Bělorusko v roce 2018 vyvezlo 853 900 tun uhlí, což je výrazný posun oproti roku 2017, kdy vývoz horniny činil pouze 164 600 tun. Ještě strmější nárůst lze pozorovat u exportu antracitu, kterého Bělorusko za minulý rok vyvezlo 107 300 tun. To je o celých 107 tisíc tun více nežli v roce 2017.
Kde Bělorusko vzalo tolik nerostné suroviny, kterou nemá kde těžit, je záhadou. Běloruské ministerstvo energetiky pro televizi Belsat uvedlo, že nespravuje žádný důl a naopak dováží velké množství paliva. Stopy po statisících tun uhlí tak podle Rádia Svoboda vedou na východní Ukrajinu.
V květnu 2017 tehdejší lídr Luhanské lidové republiky Igor Plotnisky deníku Izvestija řekl, že samozvaný stát s Běloruskem vyjednává o dodávkách uhlí. Podobně se pro televizi Belsat vyjádřil také Viktor Tkačenko, který u separatistů zastává funkci srovnatelnou s postem ministra energetiky.
Předseda běloruské vlády Uladzimir Syamaška tato tvrzení vzápětí popřel. Informace polského deníku Gazeta Prawna, který export uhlí z východní Ukrajiny dlouhodobě monitoruje, však dávají za pravdu spíše separatistům. Vývoz nerostných surovin opatřených falešnými certifikáty je podle deníku pro doněcké i luhaňské separatisty běžnou praxí.
Kam uhlí putuje?
Podle běloruských dat směřovalo uhlí a antracit záhadného původu například do Ruska, Turecka, Rumunska či Polska. Nejvíce surovin ovšem putuje na Ukrajinu.
Ta měla loni odkoupit 588,5 tisíc tun uhlí, oproti pouhým šesti stovkám tun z roku 2017. Meziroční nárůst tak činí závratných 98 000 procent. Na Ukrajině mělo skončit také 95 procent běloruského antracitu, kterého prý Kyjev loni odkoupil 102 200 tun, oproti třem stovkám tun z předchozího roku.
Ukrajina doveze 700 000 tun uhlí z USA, nahradí tak dovoz z Ruska |
Ve statistikách Kyjeva však Bělorusko vůbec nefiguruje, upozornilo Radio Svoboda. I tento rozpor však má své potenciální vysvětlení. Podle ukrajinských médií uhlí od separatistů na Ukrajině skutečně končí, země to však nemůže přiznat.
Export ze samozvaných východoukrajinských republik není Evropskou unií přímo zakázaný, jako tomu platí v případě Ruskem anektovaného Krymu. Tamější oligarchové, kteří zisky z prodeje uhlí sklízejí, však figurují na evropských sankčních seznamech.
Kyjev by zároveň porušoval svůj vlastní zákaz obchodu se samozvanými republikami a zákaz „financování terorismu“. Peníze z obchodu se separatisty jsou navíc na Ukrajině považovány za „krvavé“. Ve válce o východní území zemřelo už přes třináct tisíc Ukrajinců.
Státní podnik mezi podezřelými
Jako potenciální nákupčí se podle Radia Svoboda nabízejí dva největší ukrajinští dodavatelé energií: soukromá společnost DTEK vlastněná oligarchou Rinatem Achmetovem a státní podnik Centrenergo. DTEK nákup běloruského uhlí popírá, Centrenergo se k tématu nevyjádřilo.
Právě Centrenergo však již v roce 2016 čelilo obvinění, že importuje uhlí z Donbasu pod falešnými certifikáty z Jižní Afriky. Ukrajinští experti proto nevylučují, že společnost kvůli skandálu změnila systém a vsadila na běloruské prostředníky.
Tamní média také upozorňují, že v čele Centrenerga nyní stojí Igor Konomenko, dlouholetý obchodní partner současného prezidenta Petra Porošenka. Podnik má být však v nejbližších měsících privatizován. Do soutěže se přihlásila také běloruská firma Naftabitumny Plant, avšak v prosinci minulého roku byla ze soutěže vyřazená kvůli vazbám na Rusko.
