Vyšetřovatelé obvinili čtyři separatisty z útoku na malajsijské letadlo MH17

  • 1171
Z odpovědnosti za sestřelení malajsijského letounu na lince MH17 na východě Ukrajiny budou souzeni Rusové Igor Girkin, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko. Ve středu to potvrdila skupina mezinárodních vyšetřovatelů. Čtveřice bude v Nizozemsku obžalována za vraždu 298 pasažérů letadla, kteří zemřeli při útoku v roce 2014.

Vyšetřovatelé hodlají ruské úřady oficiálně požádat, aby umožnily jejich výslech. Že by Moskva tři ruské občany vydala, je podle mínění znalců ruské právní praxe krajně pochybné. Podezřelý Charčenko se však podle vyšetřovatelů zřejmě nachází na Ukrajině.

Vyšetřování, které trvá už bezmála pět let, bude dál pokračovat a vyšetřovatelé si vyžádají další svědky. Čtveřice podezřelých bude podle pozůstalých souzena 9. března 2020.

Skupina vyšetřovatelů, jejímž členy jsou experti z Nizozemska, Belgie, Malajsie, Austrálie a Ukrajiny, loni dospěla k závěru, že letoun Boeing 777 sestřelila raketa země-vzduch Buk odpálená z prostoru ovládaného v létě 2014 proruskými separatisty. Zbraň na místo dopravili příslušníci 53. ruské protivzdušné brigády dislokované v Kursku.

Několik hodin před tiskovou konferencí nizozemských vyšetřovatelů, na které oznámili výsledky dosavadního pátrání, zveřejnila mezinárodní investigativní skupina Bellingcat informace o dvanácti lidech, kteří se údajně podíleli na zřícení letu MH17 nad Donbasem v létě 2014. Mezi nimi je i čtveřice hlavních podezřelých. Zjištění platformy Bellingcat se opírají o soubor 150 tisíc hovorů odposlechnutých v době katastrofy ukrajinskou tajnou službou SBU.

Kdo je kdo

Přepravu raketového systému země-vzduch Buk si podle Bellingcatu objednal Sergej Dubinskij, šéf povstalecké rozvědky GRU DNR a údajný agent ruské tajné služby GRU. Zajišťovali rovněž jeho přepravu na Ukrajinu a transport zpět do Ruska. Dubinského rozvědka údajně sehrála klíčovou roli v rozhodnutí o sestřelení letadla, které povstalci považovali za nepřátelské.

Jako dalšího z hlavních podezřelých identifikoval Bellingcat dřívějšího důstojníka FSB Igora Girkina, známého též jako Igor Strelkov, který v létě 2014 vykonával funkci ministra obrany takzvané „lidové republiky“ v Doněcku. Později se Strelkov Moskvě znelíbil a byl odvolán zpět do Ruska. Podle odposlechů ukrajinské rozvědky pomáhal Strelkov Dubinskému s přesunem raket Buk z Ruska na východ Ukrajiny a zpět do Ruska. Většina dalších lidí spojených s operací byla jeho podřízenými.

Na místě pádu letu MH17 našli trysku z protiletadlové rakety Buk

Dalším podezřelými jsou Oleg Pulatov, bývalý plukovník ruské armády, který pomáhal s přesunem raketového systému Buk na Ukrajinu, a Leonid Charčenko, který se systémem zřejmě operoval přímo na místě. Oba muži jsou členy povstalecké rozvědky. Podle Bellingcat byli do sestřelení letadla zapojeni ještě další dva rozvědčíci, Eduard Gilazov a Oleg Šarpov. 

Na útoku se rovněž údajně podíleli příslušníci bojové skupiny agenta GRU Igora Bezlera, která v létě 2014 držela oblast v okolí vesnice Horlivka. Podezřelí jsou z předávání informací o poloze letu MH17. Kromě samotného Bezlera jsou na seznamu Bellingcat také členové skupiny Sergej Povaljajev, Valerij Stělmach a Igor Ukrajiněc. 

Zapojená do sestřelení letu MH17 byl pravděpodobně také prapor Vostok, který byl v létě 2014 jednou z největších povstaleckých skupin. Jeho lídr Aleksandr Chodakovskij se údajně podílel na převozu systému Buk na Ukrajinu a následně se pokusil před vyšetřovateli OBSE uschovat černé skříňky ze sestřeleného letadla. Druhým obviněným z praporu Vostok je Alexandr Semjonov.

Hierarchie doněckých jednotlivců a skupin zachycených v konverzacích, které se vážou k sestřelení letu MH17

Rusko považuje obvinění za nepodložená

Ruská diplomacie ve středu uvedla, že považuje obvinění z vraždy proti ruským občanům za nepodložená. „Znovu byla vznesena absolutně nepodložená obvinění vůči ruské straně, jejichž cílem je poškodit Ruskou federaci v očí mezinárodního společenství,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí na své internetové stránce.

Rusko tvrdí, že raketa Buk pocházela z arzenálu ukrajinské armády. Moskva argumentuje tím, že žádný systém Buk nikdy rusko-ukrajinskou hranici nepřekročil.

Baterie, která odpálila osudnou raketu, byla podle ruských armádních činitelů přesunuta k tehdejší sovětské jednotce na Ukrajinu ještě v roce 1986 a nikdy se odtud do Ruska nevrátila. Nizozemští vyšetřovatelé ve středu oznámili, že mají o přesunu Buku z Ruska na Donbas a zpět důkazy.

Momenty po útoku

Investigativní skupina Bellingcat zveřejnila přepis jednoho z odposlechů, které 17. července 2014, v den sestřelení letu MH17, získala ukrajinská tajná služba SBU. Rozhovory mezi dvěma muži s krycími jmény “Major” a “Grek” zachycují zmatek mezi povstaleckými vojáky těsně po katastrofě.

Podle Belligcat se pod jménem Major skrývá  Igor Nikolaevich Afonin, povstalec z oddílu Bezler, který spáchal sebevraždu v roce 2016. Identitu Greka se nepodařilo určit, Bellingcat se však domnívá, že jde také o člena oddílu Bezler.

První hovor (16:33)

Grek: Ano, majore!

Major: Takže to byli hoši z Chornukhyne, kdo sestřelil to letadlo!

Grek: Kdo že ho sestřelil?

Major: Ti z checkpointu Chornukhyne, Kozáci, co jsou rozmístění u Chornukhyne!

Druhý hovor (17:11)

Grek: Ano, majore.

Major: No, letadlo se rozpadlo ve vzduchu, v blízkosti… ehh… dolu Petropavlivska! První Náklad 200 (pozn.: vojenský žargon pro mrtvé tělo)... Našli první Náklad 200! Je to civilista!

Třetí hovor (17:23)

Major: Ano, Sašo?

Grek: No, tak co se tam děje?

Major: Kruci, je to určitě civilní letadlo.

Grek: Aha. Je tam hodně lidí?

Major: Je to zas*anej bordel. Trosky napadaly lidem rovnou na zahradu.

Grek: Co je to za letadlo?

Major: To jsem ještě nezjistil, ještě jsem se nedostal k hlavní části. Zatím se dívám, kam dopadla první těla. Jsou tady kusy železa, sedaček, těl…

Grek: Rozumím. Nějaké zbraně?

Major: Vůbec nic. Civilní věci, kusy lékařského vybavení, ručníky, toaletní papír…

Grek: Nějaké doklady?

Major: Jo. Studenta z Indonésie. Z Thompsonovy Univerzity, do p*dele.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video