Čtyřicetiletý Martin, posedlý svou myšlenkou, do ní ale vsadil spolu s obvyklým surovým železem i šrot a 8. dubna 1864 poprvé zapálil. Ještě nikdy nedosáhl takového žáru. Kvalita získané oceli tomu odpovídala. Ihned si podal žádost o patent. Jenže zapomněl na Siemense. Ještě téhož roku přichází žaloba.
Soud nakonec rozhoduje šalamounsky: Němci sice pec vynalezli, ale ocel ji "naučil" dělat až Francouz. Jenže Siemensové byli hamižní a nelítostní. Po krátké době společné práce Martina zcela vytlačili. Teprve po letech ho - šestaosmdesátiletého! - kdosi z branže náhodou pozná mezi pařížskými tuláky. Díky dobročinné sbírce mezi bohatými průmyslníky dožije Martin své devadesátky v pohodlí. To už je jeho proces (po Bessemerově) druhým nejvýznamnějším způsobem výroby oceli.
4. dubna 1914 se v Litomyšli narodil světoznámý astronom Zdeněk Kopal (zemřel 1993). V cizině zůstal po vypuknutí 2. světové války. Žil a pracoval v USA a ve Velké Británii, světových výsledků dosáhl zejména ve studiu zákrytových proměnných hvězd. Významně se podílel i na výzkumu Měsíce a na přípravě kosmického projektu Apollo.
5. dubna 1959 vzlétá prototyp prvního československého proudového letounu L-29 Delfín. Během krátké doby se stane technickou i obchodní legendou tuzemského vojenského leteckého průmyslu; bude ho vyrobeno přes 3500 kusů. Delfín je počátkem vývojové řady zakončené zatím letounem L-159 Alca.
Početné i významné posluchačstvo přilákaly 7. dubna 1864 do auly Sorbonny jak jméno Louise Pasteura, tak i téma: samoplození. S důkladností i vervou sobě vlastní přednášející na základě vlastních vědeckých výsledků dokazuje, že ani mikroskopický život se nerodí sám od sebe z bahna a špíny, nýbrž z jiného života, "z rodičů". Jeho důkazy i vývody přijme nejen publikum, ve kterém jsou i známí milovníci procesu lidského plození otec a syn Dumasové a George Sandová, ale konečně i světová věda. Biologie tak postoupí na další stupínek svého vývoje.
7. dubna 1839 zahajuje provoz už kdovíkolikátá železnice. Něčím však přesto výjimečná je: trať mezi Lipskem a Drážďany vede půlkilometrovým tunelem! Ani tunely však v horách nestačí na všechno. Teprve 12. dubna 1854, kdy první vlak z Vídně do Terstu přešplhá alpský průsmyk Sommering, ležící 985 metrů nad mořem, ztratí železnice poslední zábrany v dobývání dálav.
 První Martinské pece v českých zemích začaly pracovat koncem 70.let 19.století ve Vítkovicích. Tento snímek vítkovických martinek je z počátku našeho století. |
