ČTĚTE TAKÉ:
Ženevské konvence: zásadní dokument bez autority
Židovskému státu tehdy ochránci lidských práv vytýkali, že záměrně ničil civilní cíle v Libanonu.
Hizballáh se válečných zločinů podle Amnesty International (AI) dopustil, když záměrně útočil na civilní cíle v Izraeli. Denně na území židovského státu často střílel i přes 100 raket.
"Rozsah útoků namířených na izraelské aglomerace, města a vesnice, užití zbraní s nerozlišujícím účinkem i výroky představitelů Hizballáhu ukazují, že civilisté byli záměrným cílem. To jasně dokládá, že Hizballáh porušil válečné právo," uvedla ve zprávě generální tajemnice AI Irene Khanová.
Hizballáh podle AI uvedl, že ostřelování bylo jen odvetou za násilnosti ze strany Izraele.
Odvetné útoky na civilní objekty ale výslovně zakazuje mezinárodní humanitární právo, dodala AI, která rovněž upozornila, že hnutí při nich navíc používalo i rakety upravené tak, aby způsobily co největší množství oběti.
Boje mezi Hizballáhem a izraelskou armádou začaly 12. července a trvaly 34 dnů. Vyžádaly si téměř 1300 obětí.
V Libanonu podle tamní vlády zemřelo přes 1140 lidí, z nichž většinu tvořili civilisté. Hizballáh přiznal ztrátu 61 bojovníků. V Izraeli zahynulo přes 150 lidí, většinou vojáků.
