Marně přemýšlím, proč se tento článek vyskytuje v rubrice Revue.

Jinak mému kolegovi "projel" hlavou roxor (železná tyč) o průměru 25mm. Má ho tam dodnes a to již přes 30 let.

Dodnes mám před očima, jak jsme mu před naložením do sanitky, museli část odpálit autogénem .

A to jako fakt?

Au... tohle jestli dopadne dobře tak jde o zázrak a skvělý výkon lékařů.

Mě v 5 letech šili na poliklinice hlavu u obočí jsem rád, že nemám trvalé následky a není to vidět ten kdo to neví tak nerozpozná, že levé obočí je kratší. Dlouho jsem měl ovázanku hlavu.

V 19 letech jsem přešel na úraz nohy to bylo mnohem lepší. No naštěstí nikdy žádná operace. To mamka měla rozříznutou bradu, aby ji mohli vytrhnout bolavý zub. A ještě si užila operaci s prsama.

Manželka měla bohužel už amputaci na dolní končetině naštěstí ji to také udělali do slušného stavu, bohužel nový malík a prsteník už mít nebude a chodidlo také ne. Protézu nosí jen přes léto kdy chodí v sandálech. Občas to řeší i ortézou nebo sádrou kdy svůj hendikepem zakryje úplně.