Říká o sobě, že je „velmi emotivní“, ale sám přitom asi ví, jaký je to eufemismus. Tenhle herec je živel, který při vyprávění mává rukama, vstává ze židle a hlasitě se směje. Člověk by ani neřekl, že byl ještě nedávno na dně.
Přelom roku je časem bilancování. Pro spoustu lidí nebyl uplynulý rok vzhledem k pandemii moc dobrý. Vy jste ale zažil i mnoho pozitivního, že? Do roku 2020 jsem naskočil s tím, že mě čeká spousta krásné práce pro divadelní spolek JT Promotion. Představení Dva nahatý chlapi má za sebou už tři sta vyprodaných představení a dalších tři sta před sebou. Vidina pro herce nádherná. Do toho jsme měli 9. března premiéru hry Osm eur na hodinu. O dva dny později nám bohužel na několik měsíců zavřeli všechna divadla. Toto období pro mne bylo velmi náročné, nejistota z toho co bude, jak to všechno zvládneme a hlavně obavy z toho, kdy se všechno opět rozjede a my budeme moct pracovat. Tady se musím přiznat, že jsem hodně bojoval sám se sebou a s démony minulosti. Bál jsem se, abych se neponořil na „alkoholové dno“, kde už jsem jednou skoro byl a ze kterého by se mi opravdu těžce dostávalo. Jsem rád, že jsem na to nemusel být sám.
Najednou ale nebylo divadlo, nebyl vztah, byla nula. To je čas začít znovu.
Martin Zounar
Doba byla těžká a dlouhá a bohužel ještě neskončila. Ale přece se točí, jak bych tak řekl k Ordinaci v růžové zahradě 2, kde hraju Boba s Martinou Randovou coby Heluš, a která se pořád natáčí. Vážím si toho, že nás lidi mají už tolik let rádi, to přece něco znamená. Jak jsem poznal díky pandemii, bez diváků v hledišti i v televizi herec neexistuje. A proto si svých diváků o to víc vážím.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
