Překonala jste covid-19. Bála jste se něčeho, když jste marodila?
Jestli se o někoho bojím, tak o svého tatínka a o lidi, kteří jsou v nějakém ohrožení. Ale ti na sebe musí dávat pozor, i když se to netýká viru, protože jakákoliv nemoc by jim mohla ublížit. Já jsem měla tedy štěstí a přála bych každému, aby tu nemoc prožil tak jako já. Měla jsem příznaky chřipky a cítím se opravdu dobře. Daleko horší je psychika a tlak okolí než ten samotný vir. V mém případě tedy. Každý musí být opatrný, a že třeba teďka nemám roušku, tak to jenom proto, že jsem dodržela pravidla. Podle nich jsem mimo nebezpečí a nikoho také neohrožuju.
Přítele máte stále ještě v karanténě?
Ano, mám.
Stýská se vám, když jste od sebe izolováni?
Když se mě někdo zeptá, co mi nejvíc sluší, tak mně sluší on! (smích) Ale jak říkám, dodržujeme pravidla a on má karanténu posunutou, protože jsem mu ten dárek dala později. Takže je doma a samozřejmě půjde mezi lidi, až mu to pravidla dovolí.
Vás do nově otevřeného Divadla Lucie Bílé přišel podpořit i syn Filip.
Ano, a nejen on. Toto divadlo je rodinné. To znamená, že ho mám padesát na padesát se společníkem, což je jeho tatínek Petr Kratochvíl. A hlavně tady budou pracovat i naše děti. Kromě Filipa zde můžeme vidět i jeho bratra Pavla Kratochvíla a myslím si, že až vyrostou sestřičky, budou tady také. Udělám všechno pro to, aby se zde naše rodina mohla realizovat, aby se tady cítili hezky a měli také nějakou fajn práci.
Plánujete v divadle i nějaké své komornější koncerty?
První koncert, který plánujeme, bude teď v neděli 27. září. Je to recitál s Petrem Maláskem. Pak za týden 4. října bude den otevřených dveří, aby lidé věděli, kam se třeba mohou těšit. Jinak zde chystáme na jaře příštího roku i muzikál Láska je láska, repertoárové divadlo. Simonka Stašová tady bude také hrát své představení a bude zvát činohru, kde nemám takový přehled jako ona. To znamená, že jsme se daly dohromady, abychom dobyly tento divadelní svět.
Lucie Bílá, její syn Filip Kratochvíl a jeho nevlastní bratr Pavel Kratochvíl (Praha, 21. září 2020)
Od uměleckého sdružení Artes jste dostala cenu a hned ve svém divadle také křtíte i CD 4 Tenoři, což je projekt zpěváků Jana Kříže, Michala Bragagnola, Pavla Vítka a Mariana Vojtka.
Jsem neskutečně ráda, že právě čtyři kamarádi, báječní zpěváci a fantastičtí lidé u mě pokřtili cédéčko. Že jsem kmotra, je jen takový bonus. Jsem pyšná, že je to v tomto divadle, které jsem tolik měsíců pilně rekonstruovala a připravila to právě na tyto akce. Nikdy na ně nezapomenu, na kluky báječné, že se mnou ty první krůčky podnikli. Dostala jsem také krásnou cenu Mistr zábavního umění. Takže mockrát děkuji svým kolegům, tři sta padesáti hercům a zpěvákům, za toto ocenění. Moc si toho vážím.
I přes všechno, co se letos děje, se vám daří profesně a také vašim projektům.
Možná je to jenom proto, že nejsem typ člověka, který by se někam zavřel a čekal, že se o něj někdo postará a co se bude dít. Snažím se jít tomu naproti a zachránit, co se dá. Hlavně jsem tady proto, abych lidem dělala radost, a to z domova moc nejde. Toto krásné divadlo má i moje jméno, mou energii a spoustu mých financí, protože kdybych do toho takovou měrou nevstoupila, tak jsme o něj přišli.
Divadlo hrálo deset let pro turisty a ti se nám hned tak nevrátí. Se společníkem Petrem Kratochvílem jsme se rozhodli, že zabojujeme a budeme nositeli dobrých zpráv, budeme se na lidi usmívat a hýčkat je. A kde jinde než v divadle? V divadle už jsem vlastně dvacet sedm let. V Hudebním divadle Karlín budu asi hostovat, protože se tam cítím hezky, doma jsem ale zde. Tady bude repertoárové divadlo, budeme dělat besedy, hrát muzikály. O prostor se samozřejmě budeme dělit s kolegy, které sem budu zvát.
Máte vymyšlené, jak sem nalákat lidi?
Spojila jsem se s úžasným člověkem Simonou Stašovou, která tu teď za pár dní začíná s představením Shirley Valentine. Bude tu hostovat i pan Petr Nárožný, Danuška Morávková, budou se tady zkoušet nové hry i komedie. Máme veliké plány. Mám z toho velkou radost a přemýšlela jsem, jak ukázat lidem, aby věděli, kam chodit. Proto děláme 4. října zmiňovaný den otevřených dveří. Kdokoliv může přijít a já se budu lidem věnovat od jedné do šesti hodin, budu jim dělat náramky, fotit se s nimi. Pokusíme se jim to tu představit tak, aby hned letěli a koupili si lístek na nějakou krásnou akci. (smích)
17. září 2020 |
