Upoutá vás nejen výjimečnou tváří, ale i stylem oblékání. A samozřejmě i před kamerou. I když mezi herce vykročil Denis Šafařík o něco později než jeho vrstevníci, rychle zpoždění dohnal a dnes už má náskok. Ještě před třicítkou má za sebou premiéru i jako filmový režisér.
O lidech vašeho věku se míní, že jste generace sněhových vloček, prý že jste až příliš citliví, méně odolní. Může na tom být něco pravdy? Podle mě to jsou řeči starší generace, která má potřebu škatulkovat, generalizovat jakékoliv skupiny. Nevymýtitelný a opakující se přirozený lidský nešvar – pojmenovávat věci zkratkovitě, černobíle, protože je to tak jednodušší pro pochopení. Bohužel. Ve skutečnosti je to složitější. V hlubším kontextu dokáže být naše generace citlivější, což je podle mě naopak velká devíza, ne handicap.
Ještě během gymnázia jsem odjel na rok do Ameriky, pak jsem se vrátil a po maturitě jsem měl odjet zpátky do Los Angeles, kde jsem udělal přijímačky na hereckou vysokou školu. Tam jsem nakonec neodjel kvůli tomu, že rodiče na to neměli peníze. Takže jsem se sebral a odjel do Německa.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
